Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování stran obecně

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “zákon o politických stranách”, rozumí se jím, zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.

Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
Za jakých podmínek si strana nebo hnutí musí zřídit bankovní účet? Jaký bankovní účet musí oznámit úřadu? (Aktualizováno 4. 5. 2021)
Jaké podmínky musí splňovat zvláštní a volební účty coby účty transparentní a jak označovat transakce? (Aktualizováno 12. 3. 2020)
Za jakých podmínek lze využít služeb platebních bran a crowd-fundingových platforem k přijímání darů? (Aktualizováno 14. 9. 2021)
Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu? (Aktualizováno 27. 2. 2020)
Do kdy si musí nově zaregistrovaná politické strana či hnutí založit zvláštní účet a začít plnit další povinnosti z oblasti transparentního financování?
Naše politická strana má nárok na státní příspěvek na činnost politického institutu. Jak máme postupovat při převodu těchto prostředků na účet politického institutu?
Jaký formát má přesně mít odkaz na zvláštní účet?
Musí ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které strana vrátí poskytovateli?
Jaký typ příjmů představují příspěvky od registrovaných sympatizantů, podporovatelů či kandidátů členství?
Jak a kdy mají politické instituty zveřejňovat výsledky své činnosti?
Kdy jsou příchozí platby považovány za dary a jaká jsou pravidla pro jejich vracení?
Podmínky využívání hotovosti v hospodaření politických stran a hnutí

1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
Dotaz: Dle § 17a ods. 2 zákona o politických stranách (424/1991 Sb.) vedou strany, hnutí a politické instituty čtyři oddělené účty pro různé typy plnění. Na který z těchto účtů je možné zasílat členské příspěvky? A mohou členové strany / hnutí svůj členský příspěvek ve výši 1.000 Kč uhradit v hotovosti na základě příjmového pokladního dokladu přímo do pokladny hnutí?

Odpověď: Členské příspěvky patří mezi ostatní příjmy, při bezhotovostní platbě je tedy třeba použít účet dle § 17a ods. 2 písmene d). Zákon nespecifikuje u odděleného účtu pro ostatní příjmy a výdaje žádná omezení. Z toho lze dovodit, že členové mohou členský příspěvek uhradit v hotovosti do pokladny strany či hnutí, nebo zaslat na účet.

2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
Podporovatelé nemohou dary přímo posílat na volební účet kandidující strany. Své příspěvky musejí posílat na tzv. zvláštní účet, který jsou strany a hnutí povinny vést dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dary míněné jako příspěvek na volební kampaň, nebo o dary na běžnou činnost: všechny dary, tedy i ty, které budou použity na volby, musejí být poukázány na zvláštní, nikoliv volební účet strany či hnutí. Na volební účet si kandidující strany mohou darované prostředky přeposílat ze zvláštního účtu dle potřeby, aby mohly krýt výdaje na kampaň. Finance z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity, dle § 16b odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, v platném znění. Volební účet tedy není určen pro příjem darů – slouží pouze pro účely hrazení nákladů volební kampaně.

3. Za jakých podmínek si strana nebo hnutí musí zřídit bankovní účet? Jaký bankovní účet musí oznámit úřadu? (Aktualizováno 4. 5. 2021)

Zákon o politických stranách stanovuje, že strany a hnutí používají ke své činnosti pouze bezhotovostní platby, s výjimkou výdajů nepřesahujících 5.000.- Kč (ty lze hradit v hotovosti). Dále zákon stanovuje, že finanční dary a příspěvky ze státního rozpočtu vedou strany na zvláštním bankovním účtu umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup.

Platí tedy jednoduchá tři pravidla. Ta níže dále rozvádíme.

1. Pokud strana nechce přijmout žádný finanční dar ani státní příspěvek, ani ke své činnosti použít žádný jiný peněžní příjem, a nemá žádný finanční výdaj přesahující jednorázově 5.000 Kč, nemusí zřizovat žádný bankovní účet a může používat peníze v hotovosti.
2. Pokud strana přijme bezhotovostní finanční dar nebo státní příspěvek v jakékoliv výši, má povinnost tak učinit skrze „zvláštní“ transparentní bankovní účet a adresu tohoto účtu musí bezodkladně oznámit úřadu. To platí i v případě, že přijme dar v hotovosti – pak ho totiž musí bezodkladně na tento účet vložit).
3. Pokud má strana jakýkoliv jednorázový finanční výdaj nad 5.000 Kč, musí jej uhradit bezhotovostně ze svého bankovního účtu. Pro různé typy plateb či příjmů si musí zřídit oddělené účty. Když si zřídí účet „pro ostatní příjmy a výdaje“, musí to úřadu také bezodkladně oznámit.

Zákon o politických stranách v § 17a odst. 2 zavádí povinnost zřídit pro různé typy plateb oddělené účty:

a. účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění (tzv. „zvláštní“),
b. účet pro plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně či hnutí,
c. účet pro financování volebních kampaní (s výjimkou komunálních voleb) (tzv. “volební”),
d. účet pro ostatní příjmy a výdaje (tzv. “provozní”)

„Zvláštní účet“ je příjmovým účtem, na kterém je strana povinna vést všechny finanční dary, případně příspěvky od státu. Z tohoto příjmového účtu si strany mohou peníze buď vybrat v hotovosti do pokladny, (z pokladny ale nesmí hradit nic nad 5 tis. Kč), vracet dary přijaté v rozporu se zákonem, nebo si prostředky převést na některý ze tří výdajových účtů podle svých potřeb a podle typu výdajů. Jiné platby nelze ze zvláštního účtu poukazovat.

Pokud si strana nebo hnutí zvláštní účet zřídí, má současně povinnost oznámit našemu úřadu internetovou adresu, na níž je náhled na tento účet veřejně přístupný. Zvláštní účet totiž musí být transparentní (jak poznat transparentní účet viz otázka č. 4).

(Ne)zřízení zvláštního účtu

Pokud strana nebo hnutí přijme finanční dar nebo státní příspěvek a nemá zřízen zvláštní účet splňující parametry transparentního účtu, dopouští se přestupku dle § 19j odst. 2 písm. c) zákona o politických stranách a hrozí jí sankce až 200 tisíc Kč. Strany a hnutí mají povinnost nejen tento účet zřídit, ale současně našemu úřadu bezodkladně poté oznámit internetovou adresu, na níž je možné do účtu nahlížet (podrobněji viz otázka 9). Pokud strana tuto internetovou adresu úřadu neoznámí, dopouští se stejného deliktu a hrozí jí stejná sankce, tedy až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí jednoduchého internetového formuláře, najdete jej zde.

(Ne)vedení ostatních tří účtů

Ostatní bankovní účty musí strana zřídit, pokud hodlá reálně provést příslušnou finanční transakci. Účty je nutné vést odděleně, a to podle toho, k jakému typu transakcí slouží. Porušení této povinnosti může mít za následek sankci až 200 tis. Kč.

Pokud strana nevstupuje do žádných pracovněprávních vztahů, není třeba, aby zřizovala bankovní účet dle písmene b). Subjekty jsou povinny sdělit úřadu též číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž případně vedou prostředky dle písmene b), teprve na základě naší výzvy – tedy dokud nevyzveme, není třeba sdělovat.

Subjekt, který se účastní voleb výhradně na lokální úrovni, dále fakticky nemusí vůbec zřizovat bankovní účet dle písmene c), neboť tento účet se zřizuje „za podmínek stanovených volebními zákony“ a zákon o volbách do zastupitelstev obcí tuto povinnost nestanovuje. Případné výdaje na volební kampaň v těchto volbách je namístě hradit z tzv. provozního účtu podle písm. d), s výjimkou jednorázových výdajů do 5 tis. Kč; ty je možno hradit v hotovosti. Provozní účet dále slouží např. pro vedení finančních prostředků z členských příspěvků, platbu výdajů spojených s provozem strany, nebo pro úhradu výdajů spojených s volbami do zastupitelstev obcí. Ať už strana ke své činnosti používá finančních prostředků nebo ne, platí, že vždy její účetnictví zahrnuje náklady, které musí mimo jiné vykázat ve výroční finanční zprávě. Náklady pro stranu přitom představuje už jen povinné ověření výroční finanční zprávy auditorem. I kdyby strana auditora nehradila penězi, získává bezúplatné plnění dle § 19h odst. 1 písm. g) zákona o politických stranách od toho, kdo auditorovi za jeho služby zaplatil, případně jí bezúplatné plnění poskytuje sám auditor, pokud se odměny vzdá.

Upozorňujeme, že jakmile strana zřídí účet dle písmene d), má povinnost sdělit bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu našemu úřadu (tento účet nemusí být transparentní). Pokud strana číslo nebo jiný identifikátor účtu úřadu neoznámí, dopouští se dle par. 19j odst. 2) písm. b) zákona o politických stranách přestupku a hrozí jí sankce až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí stejného internetového formuláře, který se používá i pro oznámení účtu zvláštního, najdete jej zde.

4. Jaké podmínky musí splňovat zvláštní a volební účty coby účty transparentní a jak označovat transakce? (Aktualizováno 12. 3. 2020)

V médiích i v běžné komunikaci se často používá pojem „transparentní účet“, aniž by se odlišila a zdůraznila specifika dvou typů transparentních účtů, které strany a hnutí zřizují. Z hlediska účelu stanovuje legislativa dva typy bankovních účtů, které jsou transparentní:

zvláštní účet dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona o politických stranách. Tento účet si je povinna zřídit každá strana a hnutí, pokud hodlá přijmout finanční dar nebo státní příspěvek v libovolné výši. Pokud strana nebo hnutí založily politický institut podle § 17 odst. 4 zákona o politických stranách, musí si zvláštní účet zřídit také jejich politický institut, pakliže hodlá přijmout finanční dar nebo zakládající strana hodlá požádat o příspěvek ze státního rozpočtu na podporu činnosti institutu.
Volební účty zřizované podle volebních zákonů zvlášť pro každé volby s výjimkou komunálních, v nichž se nevyžaduje. Volební účty zakládají nejen kandidující strany, hnutí a koalice a nezávislí kandidáti ve volbách do Senátu, ale také prezidentští kandidáti či registrované třetí osoby. Slouží pro financování volební kampaně.

Oba tyto typy účtů musí být takzvaně transparentní. To slovy zákona znamená, že musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval.

U transakcí na zvláštním a volebním účtu je třeba uvádět účel platby. Volební zákony ani zákon o politických stranách obsah tohoto sdělení nespecifikuje. Ale pro veřejnost i náš úřad je podstatné, aby popis účelu transakce jasně vyjadřoval, o jakou transakci se jedná, či za jakým účelem má být realizována (např. dar na volební kampaň/na provoz, převod na volební účet, převod na provozní účet apod.). Rozsah sdělení je na uvážení příkazce.

Podstatnou vlastností zvláštního účtu na rozdíl od volebních účtů je, že zvláštní účet musí umožnit nahlížení do historie platebních transakcí zpětně za období posledních tří let. Volební účty tuto podmínku splňovat nemusejí. Poskytovatel platebních služeb, u něhož je zvláštní účet veden (tedy obvykle banka), je dle § 17b odst. 2 zákona o politických stranách povinen nahlížení do transakcí až tři roky zpětně umožnit. V praxi se setkáváme s případy, kdy banka upraví strukturu svého webu s internetovým bankovnictvím, v důsledku čehož přestane být funkční odkaz na transparentní účet. Je tedy současně třeba zajistit, aby strana či hnutí byly bankou vždy v těchto případech informovány a byl jim poskytnut nový funkční odkaz na transparentní účet, který strana či hnutí oznámí úřadu. Doporučujeme stranám, hnutím a politickým institutům, aby se ujistily, že si u banky skutečně založily transparentní účet, který splňuje tyto podmínky. Při zřizování zvláštního účtu doporučujeme smluvně s bankou dohodnout, že účet bude po celou dobu existence splňovat všechny parametry dle zákona č. 424/1991 Sb., v platném znění, a že banka bude majitele účtu vždy informovat o změně internetového odkazu, na kterém je transparentní účet přístupný.

Upozorňujeme, že účet zřízený bez splnění podmínky transparentnosti nebude úřadem akceptován jako zvláštní, potažmo volební. Nezřízení těchto účtů v situaci, kdy je jejich zřízení povinné (viz stanovisko č. 3), je pak přestupkem, za který hrozí sankce.

5. Za jakých podmínek lze využít služeb platebních bran a crowd-fundingových platforem k přijímání darů? (Aktualizováno 14. 9. 2021)

Využití zprostředkovatelských služeb platebních bran a crowd-fundingových platforem je možné, pokud budou splněny následující podmínky pro transparentní financování stran a volebních kampaní.

1. Prostředky shromážděné pomocí takovéto služby budou převedeny politické straně či hnutí na zvláštní účet; v odůvodněných případech (například pokud je platební brána používána i pro jiný typ plateb, než je zasílání darů), lze akceptovat inkasování plateb na provozní účet s tím, že v souladu s § 17a odst. 1 zákona o sdružování nesmí strana tyto prostředky použít, dokud je nepovede na účtu k tomu určeném (tedy nepřepošle takto inkasované dary na zvláštní účet). Nezávislému kandidátovi v senátních nebo prezidentských volbách budou takto získané prostředky zaslány na volební účet.

2.
Varianta A: Na uvedené účty budou převedeny všechny shromážděné dary v plné výši, nesmí z nich tedy být odečtena provize zprostředkovateli. Prostředky shromážděné pomocí crowd-fundingu lze převést najednou v jednom platebním příkaze, dary přes platební bránu je třeba převést samostatně, po jednom. V obou případech je třeba uvést odpovídající účel transakce. Provizi zprostředkovateli uhradí nezávislý prezidentský kandidát nebo kandidát do Senátu samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň. Politická strana či hnutí uhradí provizi zprostředkovateli samostatnou platbou z volebního účtu v případě, že jde o dary, které budou použity pro financování volební kampaně, a provizi v takovém případě eviduje jako náklad kampaně. V ostatních případech politická strana či hnutí odešle provizi zprostředkovateli z provozního účtu a eviduje ji jako provozní výdaj.

Varianta B: Na uvedené účty bude převedena částka po odečtení provize provozovatele za shromáždění prostředků. V tom případě se na věc nahlíží tak, že příspěvek dárce se rozdělil zčásti na peněžitý dar a zčásti na bezúplatné plnění. Suma, která byla po odečtení provize poukázána straně či kandidátovi, představuje peněžitý dar, částka odečtená jako provize představuje bezúplatné plnění poskytnuté straně či kandidátovi jako úhrada nákladů spojená s využitím platební brány nebo crowd-fundingové platformy. Prostředky shromážděné pomocí crowd-fundingu lze převést najednou v jednom platebním příkaze, dary přes platební bránu je třeba převést samostatně, po jednom. V obou případech je třeba uvést odpovídající účel transakce. Při využití této varianty musí strana či kandidát být schopni rozlišit poměr peněžitého daru a bezúplatného plnění u každého jednotlivého dárce.

3. Provizi zprostředkovateli uhradí nezávislý prezidentský kandidát nebo kandidát do Senátu samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň. Politická strana či hnutí uhradí provizi zprostředkovateli samostatnou platbou z volebního účtu v případě, že jde o dary, které budou použity pro financování volební kampaně, a provizi v takovém případě eviduje jako výdaj kampaně. V ostatních případech politická strana či hnutí odešle provizi zprostředkovateli z provozního účtu a eviduje ji jako provozní výdaj.

4. Všechny dary musí strana či hnutí nebo nezávislý kandidát evidovat s údaji podle příslušného zákona, tedy u fyzických osob s uvedením jména, příjmení, data narození a obce trvalého pobytu, u právnických osob s uvedením názvu, IČO (bylo-li přiděleno) a sídla.

5. Dary nad 1.000 Kč mohou politické strany či hnutí přijmout jen na základě písemné darovací smlouvy. Otázkou, kdy jsou příchozí platby považovány za dary, se zabývá stanovisko č. 13.

6. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu? (Aktualizováno 27. 2. 2020)

Podobu a náležitosti zprávy o financování kampaně upravuje vyhláška č. 113/2017 Sb. a podobu výroční finanční zprávy vyhláška č. 114/2017 Sb., obojí v platném znění. Obě vyhlášky obsahují přílohy se vzory zpráv. Ty je možné využít, jde o klasické formuláře. Úřad však pro oba typy zpráv připravil na rámec vzorů uvedených ve vyhláškách také internetovou aplikaci pro vyhotovení zpráv. Je přístupná na adrese https://zpravy.udhpsh.cz přes zabezpečené připojení na základě úřadem zaslaných přihlašovacích údajů. Obsahuje nástroje, které politickým stranám, hnutím i nezávislým kandidátům výrazně usnadní správné a úplné vyplnění zprávy. Aplikace rovněž provádí základní kontrolu zpráv před jejich uzavřením a vygeneruje uživateli internetový odkaz, na kterém je zpráva z aplikace veřejně dostupná. Úřad silně doporučuje využívání elektronické verze zprávy před listinnou verzí uvedenou v příloze Vyhlášky.

Oba typy zpráv je tedy možné předkládat Úřadu následujícími způsoby.

Elektronickou aplikací pro vyhotovování zpráv.
Na formuláři, jehož vzor stanoví příslušné vyhlášky, přičemž
- je-li zpráva doručována poštou nebo osobně, musí být opatřena podpisem statutárního zástupce; v případě zprávy o financování volební kampaně pak podpisem osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo hnutí (bez nutnosti úředního ověření);
- je-li zpráva zaslána e-mailem, musí být formulář podepsán alespoň běžným naskenovaným podpisem (což nevylučuje použití uznávaného elektronického podpisu);
- datovou schránkou bez nutnosti podpisu, pokud je použita datová schránka příslušné strany nebo hnutí, případně datová schránka statutárního zástupce politické strany nebo hnutí, který je uveden v Rejstříku politických stran a politických hnutí.

Zprávy, které nejsou vyhotoveny v elektronické aplikaci, prosím zasílejte na adresu sídla Úřadu (viz záhlaví dopisu), na elektronickou podatelnu Úřadu (podatelna@udhpsh.cz) nebo do datové schránky Úřadu (IDDS: psn9irb).

7. Do kdy si musí nově zaregistrovaná politické strana či hnutí založit zvláštní účet a začít plnit další povinnosti z oblasti transparentního financování?
Zákon nestanoví žádnou lhůtu, do kdy nová strana či hnutí musí po registraci založit zvláštní účet, oznámit jej úřadu a splnit další povinnosti, na jejichž splnění dohlíží úřad. Úřad uplatňuje pravidlo, že subjekt musí tyto úkony učinit před tím, než začne vyvíjet veřejnou činnost nebo než vzniknou první položky v jeho účetnictví. To znamená, že například vstoupí do veřejného prostoru zřízením internetových stránek či jinou veřejnou prezentací, postaví svého kandidáta ve volbách (byť ne na vlastní listině), provede či přijme platbu a podobně. Úřad však toleruje nesplnění zákonných povinností u strany, která dosud nezačala vyvíjet výše uvedenou činnost, jen po omezenou dobu, a to nejdéle dva měsíce ode dne registrace strany či hnutí. To obdobně platí i o povinnosti předložit výroční finanční zprávu za rok, v němž byl subjekt zaregistrován.

8. Naše politická strana má nárok na státní příspěvek na činnost politického institutu. Jak máme postupovat při převodu těchto prostředků na účet politického institutu?

Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká podle § 20 odst. 5 zákona 424/1991 Sb. politické straně či hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období, a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k úhradě výdajů na činnost politického institutu.

Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu má politická strana či hnutí za splnění podmínek daných zákonem, přičemž tato skutečnost je rovněž zohledněna ve struktuře výroční finanční zprávy pro politické strany a hnutí. Proto žádost o tento příspěvek podává politická strana či hnutí, ne institut. Strana by jako žadatel v žádosti směřované ministerstvu financí měla jako účet pro příjem státního příspěvku pro svůj politický institut uvést číslo svého zvláštního účtu, neboť se jedná o transfer veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že strana či hnutí nesmí příspěvek použít na jiné účely než k hrazení výdajů na činnost politického institutu, očekává úřad, že celý státní příspěvek bude po obdržení (nejpozději však do konce kalendářního roku) převeden na zvláštní účet politického institutu. Tento proces bude tedy jedním z předmětů dohledové činnosti úřadu.

Vzhledem ke skutečnosti, že straně se ukládá pouze minimální částka, kterou musí na účet politického institutu převést (tj. ve výši obdrženého státního příspěvku), může strana institutu samozřejmě poskytovat další finanční prostředky nad tento rámec. V tom případě je možné tyto prostředky zasílat z provozního účtu strany či hnutí na provozní účet politického institutu.

9. Jaký formát má přesně mít odkaz na zvláštní účet?

V případě zvláštního účtu jde o jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled zvláštního účtu politické strany nebo hnutí (typicky na webu příslušné banky). Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na zvláštní účet uveden (byť tento odkaz na internetové stránce politické strany nebo hnutí být zveřejněn musí), ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou.

Je důležité, aby politické strany, hnutí či politické instituty prováděly průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených odkazů na zvláštní účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistily jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslaly Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu.

10. Musí ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které strana vrátí poskytovateli?

Metodické stanovisko k této otázce naleznete jako stanovisko č. 13.

11. Jaký typ příjmů představují příspěvky od registrovaných sympatizantů, podporovatelů či kandidátů členství?

Některé politické strany a politická hnutí uplatňují kromě řádného členství také institut registrovaného podporovatele, sympatizanta, příznivce, kandidáta členství a podobně. Jedná se o způsob volnějšího zapojení veřejnosti do činnosti strany, které obvykle předchází přijetí za řádného člena. Jaký typ příjmu strany představují finanční příspěvky takovýchto registrovaných stoupenců?

Zákon o politických stranách v § 17 odstavci 8 taxativně vyjmenovává, jaké zdroje příjmů mohou strany využívat: kromě státních příspěvků, příjmů z vlastních aktivit, úroků a úvěrů jsou přípustnými příjmy stran ještě členské příspěvky a dary. Protože registrovaní sympatizanti nejsou členy strany, nemohou příspěvky, které od nich strana vybírá, být považovány za členské příspěvky, ale za dary. Bez ohledu na to, zda registrovaní příznivci straně poskytují finanční příspěvky o své vůli nebo strana platby vyžaduje a bez ohledu na to, zda se jedná o jednorázové, občasné nebo pravidelné platby, nahlíží se na příspěvky od sympatizantů vždy jako na dary.

Tak jako ostatní dary, musejí být příspěvky od sympatizantů přijímány výhradně na zvláštní účet (viz stanovisko č. 3) a musí být splněny i další povinnosti týkající se sponzorování fyzickými osobami – zejména musí strana tyto dary zveřejnit ve výroční finanční zprávě s uvedením jména, příjmení a data narození a v případě, že příspěvek jednorázově přesáhne 1.000 Kč, může jej strana přijmout jen na základě písemné smlouvy. Sympatizant pak v platebním příkaze, jímž straně příspěvek poukazuje, musí uvést účel transakce, tedy například „příspěvek podporovatele“ atp.

12. Jak a kdy mají politické instituty zveřejňovat výsledky své činnosti?

Zákon 424/1991 Sb. v par. 17., odst. 5 ukládá politickým institutům způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňovat veškeré výsledky své činnosti, na které se instituty ze zákona mají soustředit (rozvoj demokracie, občanské společnosti, participace občanů atp. – viz odst. 4 tamtéž). Politickým institutům je tak na rozdíl od stran a hnutí dána poměrně velká volnost z hlediska formy i periodicity, s jakou mají o výsledcích své činnosti za uplynulé období informovat. Vzhledem k tomu, že již z povahy své právní formy mají některé instituty povinnost zveřejňovat výroční zprávy (a účetní uzávěrky), považuje úřad za přiměřené, pokud je zpráva politického institutu o činnosti každoročně zveřejněna ve spolkovém rejstříku a/nebo na webové stránce příslušného politického institutu, a informuje o všech těch aktivitách, kterými politický institut v daném období naplňoval svoji definici dle výše uvedeného zákona.

13. Kdy jsou příchozí platby považovány za dary a jaká jsou pravidla pro jejich vracení?

Vzhledem k tomu, že zvláštní účet a volební účty strany (hnutí) jsou transparentní a někdy je v přehledu transakcí zveřejněno i číslo účtu, nemá strana možnost zcela zabránit tomu, aby zejména na tyto její účty byly připsány příchozí platby, které strana nesmí nebo nechce akceptovat jako dar. Úřad proto v souladu s § 2055 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012, v platném znění) zastává stanovisko, že samo připsání platby na účet strany neznamená přijetí daru, ale že k darování dochází teprve přijetím daru stranou.

K přijetí daru politickou stranou (hnutím) dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností:

1) Strana dárce vykázala v přehledu poskytovatelů darů zveřejňovaném před volbami;
2) k příchozí transakci byla uzavřena písemná darovací smlouva;
3) strana obdržené prostředky převedla na jiný svůj bankovní účet, nebo je vybrala do hotovostní pokladny (tedy zůstatek na účtu, na který byla platba připsána, klesl pod výši připsané částky);
4) finanční obnos zůstal na účtu, na který byla platba připsána, i po uplynutí doby potřebné k bezodkladnému vrácení peněz, nejpozději však ke konci účetního období

Situace 1: k přijetí daru nedošlo

Pokud žádná z výše uvedených skutečností nenastala, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce účetního období strany. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či uzavření písemné darovací smlouvy. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný, hanlivý, difamační obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučujeme vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok.

Situace 2: došlo k přijetí daru

Nastala-li některá z výše uvedených skutečností a došlo k přijetí daru, mohou nastat dva případy:

a) jedná se o dar přijatý v souladu se zákonem a strana chce od darovací smlouvy (písemné či uzavřené jinou formou) odstoupit, aniž by jí to zákon ukládal;
b) jedná se o dar přijatý v rozporu se zákonem a strana má povinnost dar vrátit nebo převést do státního rozpočtu.

Vracení daru přijatého v souladu se zákonem neupravuje ani zákon o sdružování, ani volební zákony a je tedy třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle §§ 2001 až 2005 Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012, v platném znění) Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně) . Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné, může strana s prostředky naložit jinak dle svého uvážení (obvyklé je například poukázat je na veřejně prospěšný účel). V případě, že strana za přijaté dary inkasovala od banky kreditní úrok, doporučujeme vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok.

K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, částka přesahující 1.000 Kč nebyla poskytnuta na základě předem uzavřené písemné darovací smlouvy, dárcem je osoba uvedená v § 18 odst. 1 zákona o sdružování (zákon č. 424/1991 Sb., v platném znění), nebo by součet darů od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 mil. Kč. Vracení darů nebo bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje § 18 odst. 3 zákona o sdružování. Strany a hnutí jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně) i v účetnictvích.

Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710.

14. Podmínky využívání hotovosti v hospodaření politických stran a hnutí

Zákon o sdružování nijak neomezuje politické strany a hnutí v přijímání hotovosti do pokladny (samozřejmostí je zaevidování hotovosti v účetnictví dle příslušných předpisů). Těmito penězi ale nemohou nic platit, dokud je nevloží na příslušný bankovní účet (typy účtů viz stanovisko č. 3). Povinnost, aby všechny prostředky, které strana či hnutí hodlá použít ke své činnosti, byly nejprve vedeny na bankovním účtu, ukládá § 17a odst. 1 zákona o sdružování. Poté, co strana či hnutí peníze vloží příslušný účet, může je opětovně vybrat do pokladny, avšak smí jimi hradit pouze výdaje nepřevyšující 5 tis. Kč