Dotazy a odpovědi - Financování volební kampaně pro volbu prezidenta

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování volební kampaně pro volbu prezidenta 2018

Nacházíte se v části webu vztahující se k prezidentské volbě konané v roce 2018. Aktuální metodická stanoviska k prezidentské volbě 2023 naleznete pod tímto odkazem.

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “volební zákon”, rozumí se jím, není-li uvedeno jinak, zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.

  1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat? (Aktualizováno 15. 4. 2021)
  2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?
  3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?
  4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením voleb) při sbírání podpisů na petiční archy?
  5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
  6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
  7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
  8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
  9. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
  10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
  11. Co se rozumí transparentním účtem?
  12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?
  13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?
  14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
  15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbách na prezidenta, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
  16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?
  17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?
  18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?
  19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
  20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
  21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
  22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
  23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
  24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách, a sociálních sítích? (Aktualizováno 15. 6. 2021)
  25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
  26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
  27. Co se rozumí transparentním účtem?
  28. Podle volebního zákona mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?
  29. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta?
  30. Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?
  31. Do kdy musí kandidující subjekt nebo kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?
  32. Jak přesně má vypadat „hospodaření“ na volebním účtu?
  33. Mohou kandidáti, kteří nepostoupili do druhého kola volby prezidenta, vést nadále kampaň?
  34. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?
  35. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?
  36. Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?
  37. Strana, hnutí, koalice nebo (v senátních volbách) nezávislý kandidát chtěli kandidovat a zřídili volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musejí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně? (Aktualizováno 13. 10. 2020)
  38. Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?

1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat? (Aktualizováno 15. 4. 2021)

Aktuální znění zákona o volbě prezidenta republiky (zákon č. 275/2012 Sb., v platném znění) zavádí pro všechny, kteří chtějí ve volební kampani podpořit kandidáta bez jeho vědomí (nebo naopak agitovat v jejich neprospěch), povinnost registrovat se jako tak zvaná třetí osoba u našeho úřadu.

Registrační formulář včetně instrukcí pro jeho odeslání najdete na webu úřadu. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat mimo jiné evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název právnické osoby. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako text na transparentu.

Poté, co je třetí osoba zaregistrována, má povinnost si v bance zřídit veřejně přístupný (transparentní) volební účet. A to i v případě, že nehodlá v kampani agitovat za peníze, ale chce například jen vyvěsit volební reklamu na vlastní nemovitost – zákon tuto povinnost ukládá všem registrovaným třetím osobám (§ 38a, odst. 6). Poté, co je volební účet registrované třetí osoby zřízen, je třeba, aby registrovaná třetí osoba prostřednictvím formuláře, který je k dispozici na web úřadu, oznámila

a) zřízení volebního účtu,
b) adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný,
c) adresu internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně.

Financování volební kampaně zahrnuje „veškeré výdaje registrované třetí osoby vynaložené na volební kampaň“. Nemusí přitom jít jen o peněžní výdaje. Započítávají se i „jiná plnění ocenitelná v penězích“ Limit výdajů (peněžitých i nepeněžitých) kampaně třetích osob je stanoven na 1,8 milionu Kč. V případě bezúplatných plnění (typicky vyvěšení prostředku kampaně na vlastní nemovitost) si registrovaná třetí osoba musí hodnotu volební kampaně ocenit a na internetové stránce s informacemi o financování kampaně tuto hodnotu jako bezúplatné plnění uvést. Peněžní výdaje musí být hrazeny výhradně z volebního účtu. Peníze si lze vložit výhradně převodem z jiného bankovního účtu.

O použití prostředků na volební kampaň (peněžních i bezúplatných), si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci (§ 38a odst. 7). Její podobu zákon neupřesňuje. Je však nutné, aby tato evidence rozlišila (a) výdaje na předvolební průzkumy, (b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, (c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, (d) jiné výdaje. Tento přehled má registrovaná třetí osoba povinnost do 10 dní po skončení volební kampaně (tzn. po oficiálním vyhlášení výsledků voleb), zveřejnit na internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně. Zveřejněn zde musí být nejméně 3 měsíce. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musí po dobu alespoň 5 let uchovat a na výzvu Úřadu ji poskytnout.

Kdy povinnost registrace třetí osoby vzniká? V roce 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, kterým povinnost třetích osob registrovat se omezil na dobu po registraci kandidátních listin (v případě voleb do Poslanecké sněmovny je to 49. den přede dnem voleb, kdy jsou rozhodnutí o registraci vyvěšena na úřední desce krajského úřadu), kdy je již nepochybné, jaké subjekty se voleb účastní a kdo jsou jejich kandidáti. Před registrací kandidátních listin, ačkoliv již byly vyhlášeny volby a začala tak volební kampaň ve smyslu zákona, nemají třetí osoby povinnost předjímat, kdo bude ve volbách kandidovat a registrovat se, jakkoliv může být ve veřejném prostoru zájem o zvolení některého subjektu či fyzické osoby patrný (včetně situací, kdy je například osoba veřejně prezentována jako volební lídr, potažmo kandidát na premiéra). Proto bude úřad posuzovat povinnost registrace třetí osoby v návaznosti na termín registrace kandidátní listiny subjektu, v jehož prospěch nebo neprospěch daná třetí osoba zasahuje do volební kampaně.

Upozorňujeme, že subjekt, který vstoupí svým oznámením do volební kampaně bez souhlasu kandidujícího subjektu v období od vyhlášení voleb do dne vyhlášení registrace kandidujících subjektů, musí zajistit, aby jeho sdělení či prezentace byla označena v souladu se zákonem č. 40/1995 Sb. (zákon o regulaci reklamy).

2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?
V tomto případě není třeba se u našeho úřadu registrovat. Povinnost registrovat se jako třetí osoba za účelem vedení volební kampaně platí jen pro ty fyzické či právnické osoby, které hodlají kampaň vést bez vědomí kandidáta (§ 35 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., v platném znění). S vámi vedenou kampaní tedy musí daný kandidát prokazatelně souhlasit. Nadto je třeba, abyste s daným kandidátem rozsah kampaně přesně dohodl(a), protože tomu v důsledku vámi vedené kampaně vzniká povinnost započíst hodnotu vaší kampaně do celkového limitu nákladů na kampaň. § 37 odst. 2 zákona uvádí, že bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Platí tedy, že i pokud reálně žádné peněžní prostředky na vaši kampaň nebudete vynakládat (například vyvěsíte transparent na vaši nemovitost), může se jednat o bezúplatné plnění, jehož hodnota se do limitu nákladů na kampaň také počítá a kandidát jej musí vykázat ve své zprávě o financování kampaně. Prostředky volební kampaně, které použijete (transparenty, plakáty a podobně), musejí být označeny informací o jejich zadavateli a zpracovateli.
Viz též otázka č. 6).

3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?
V případě, že hodláte vést negativní kampaň „na vlastní pěst“, tedy bez vědomí některého kandidáta, platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí některou stranu bez jejího vědomí podpořit. Pokyny pro tento případ naleznete zde. Pokud povedete negativní kampaň s vědomím kandidáta (tedy v neprospěch jeho volebního soupeře), platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí kandidáta podpořit s jeho vědomím (viz zde).

4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením voleb) při sbírání podpisů na petiční archy? (Aktualizace 24. 4. 2018)
Ustanovení § 24 zákona 275/2012 Sb., o volbě prezidenta, uvádí, kdy nejpozději má být zřízen a k čemu má sloužit. Ustanovení § 35 uvádí, či specifikuje volební kampaň, pro kterou je nutné mít zřízen volební účet. Pro transparentnost Vašich příjmů a výdajů do doby, než zahájíte vlastní přípravu a následnou realizaci volební kampaně, by bylo vhodné si založit transparentní účet, tak jak to dělají někteří uchazeči, známí již před oficiálním startem kampaně. Tím odlišíte náklady na volební kampaň, které jsou ze zákona ohraničeny limity výdajů, a výdaje, spojené se sbíráním podpisů. Obecně platí, že majetek a služby nakupované před samotným zahájením kampaně, ale určené pro využití v této kampani, je vhodné hradit pomocí transparentního účtu, protože jde o náklady kampaně (ať už tak učiníte, či nikoliv, musíte takový majetek a služby účetně zahrnout do nákladů kampaně). Tento účet můžete také u našeho úřadu nejpozději do pěti dnů ode dne vyhlášení voleb registrovat jako účet volební. Nejpozději dnem vyhlášení voleb je nicméně možné z tohoto účtu hradit pouze náklady kampaně a nic dalšího. Proto se od tohoto data všechny úhrady z volebního účtu (s výjimkou vratek) automaticky započítávají do limitu kampaně.

5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
Zákon o volbě prezidenta republiky (č. 275/2012 Sb., v platném znění) označuje v §35 odst. 1 za volební kampaň “jakoukoliv propagaci kandidáta na funkci prezidenta republiky (…), zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch (…), za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidáta (…)”. Psaní příspěvků na sociálních sítích, pokud půjde o váš osobní (soukromý, nekomerční) profil, nebudete za zveřejňování příspěvků pobírat odměnu a pokud nebudete své příspěvky propagovat pomocí reklamních instrumentů sociálních sítí, není činnost, za kterou se obvykle poskytuje úplata, proto se nejedná o volební kampaň ve smyslu zákona. Registrace Vás jako třetí osoby u našeho úřadu tak není nutná. Obdobně se přistupuje k publikování příspěvků na diskusních fórech.

6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
Zadavatelem je ten, kdo si daný prostředek volební kampaně objednal, typicky tedy kandidát nebo registrovaná třetí osoba. Zpracovatel je pak ten, u koho zadavatel prostředek volební kampaně objednal a kdo kampaň vytvořil a její náklady zadavateli vyfakturoval – typicky PR a reklamní agentura či společnost zajišťující volební poradenství a realizaci kampaně. Zpracovatelem je tedy autor podoby daného prostředku kampaně (billboardu, webu, plakátu, spotu, letáku a podobně). Za zpracovatele se nepovažuje vlastník nástroje, kterým je prostředek kampaně šířen – zpracovatelem tedy není tiskárna, majitel billboardu či ten, kdo billboard vylepil, a podobně. Z prostředku kampaně musí být zřejmé, kdo je jeho objednatelem a kdo zpracovatelem. Nestačí tedy uvést jen například kandidát. Je nutné uvést: „Objednatel: (kandidát jméno a příjmení), zhotovitel: (společnost XY)“. Informací o zadavateli a zpracovateli musí být označeny všechny prostředky kampaně, tedy nejen velkoplošná zařízení, ale také komunikační média (s výjimkou drobných předmětů, u nichž je možnost implementace tohoto pravidla pochybná – příklady takových předmětů viz otázka č. 18). Vysvětlení pojmu komunikační médium viz otázka č. 13. K označování příspěvků na sociálních sítích viz otázka č. 24).

7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
Dotaz: Kandidát se rozhodl rozdat jistou finanční částku příjemcům dle vlastního výběru. Část peněz rozdal před oficiálním zahájením kampaně, zbylou část převedl po zahájení kampaně na nadaci, která hodlá tyto prostředky dále rozdávat i v průběhu kampaně. Lze takto postupovat, aniž by se touto cestou rozdané příspěvky započítaly do limitu nákladů na volební kampaň?
Odpověď: Soukromé finanční prostředky, které kandidát rozdal před oficiálním vyhlášením kampaně, nejsou předmětem dohledové činnosti našeho úřadu. Avšak činnost nadace v době volební kampaně, která by odpovídala § 35 (zejména odst. 1 a odst. 5) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, v platném znění, může být předmětem dohledové činnosti úřadu.

8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
Dotaz: Kandidát na prezidenta republiky hodlá uspořádat dětský den. Akce nemá charakter politické propagace, kandidát zde nebude vystupovat či agitovat. Je přesto třeba tuto akci, která časově spadá do doby volební kampaně, považovat za volební propagaci?
Odpověď: Jakoukoliv akci, kterou uskuteční kandidát v době volební kampaně a bude sloužit k propagaci, je nutné chápat v souladu s ust. § 35 odst. 1 zákona 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, v platném znění, jako volební kampaň. Pouze v případě, že v souvislosti s pořádáním akce skutečně žádná propagace neproběhne, nebude akce vnímána jako volební kampaň a nebude podléhat tomuto zákonu. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by například na propagačním letáku bylo uvedeno logo kandidáta je to propagace v době předvolební kampaně.
K této problematice viž též stanovisko 26.

9. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
Tato hranice je shodná ve všech typech voleb. Popsali jsme ji v tomto stanovisku v sekci věnované volbám do Poslanecké sněmovny. Stanovisko se týká i kampaně před volbou prezidenta.

10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
Touto otázkou se náš úřad nezabývá, neboť spadá do kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

11. Co se rozumí transparentním účtem?
Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?
Otázka: Volební zákon operuje v § 35 a následných ustanoveních s pojmy “kandidát”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena rozhodnutím předsedy Senátu uveřejněném ve Sbírce zákonů a to nabylo účinnosti 28. srpna 2017. Podle § 21 se však kandidátní listiny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb Ministerstvu vnitra a tento termín připadá na 7. listopadu 2017. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?
Odpověď: Výklad, že o kandidátech lze hovořit teprve po registraci kandidátní listiny, je dle našeho názoru nesprávný. Kandidátní listiny jsou podávány a registrovány u různých kandidátů v různých časech, nikoliv jednotně. Vznikla by tak absurdní situace, kdy by účastníci volební kampaně neměli stejnou startovací čáru. Výklad, že by se kandidát, který hodlá kandidovat, ale ještě nepodal kandidátní listinu, resp. jeho listina ještě nebyla registrována, by se musel dočasně registrovat jako třetí osoba ve smyslu § 35 odst. 2 a § 38a ZVP, je též absurdní a navíc rozporný s § 24 odst. 1 ZVP. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 35 odst. 3 označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení voleb. Toto řešení se jeví jako jediné objektivizovatelné: jde o start kampaně pro všechny kandidáty zároveň. Konkurující výklad by též u stávajících voleb znamenal výrazné zkrácení regulované kampaně z téměř šesti měsíců na měsíce cca dva, případně ještě méně.
Regulace kampaně se tedy vztahuje na kandidáty již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v § 24 ZVP, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení voleb vznikají kandidátům povinnosti – například oznámit zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny (přesto § 24 hovoří o kandidátovi).
Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Oznámení kandidatury a související vstup do kampaně nejsou přitom právně uchopitelné pojmy. Vstup do kampaně probíhá faktickým jednáním, vstupem na veřejné kolbiště a mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí), resp. registrace třetí osoby.

13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?
Sousloví „komunikační médium“ je třeba vykládat široce; ostatně i předmětný výraz je sám o sobě velmi obecně formulován: médiem se v běžném jazyce rozumí jakýkoliv zprostředkující článek, adjektivum komunikační znamená „sloužící ke spojení, resp. dorozumění“. Komunikačním médiem tak je třeba rozumět takřka cokoliv, co zprostředkuje propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a (potenciálním) voličem. Specifickou výjimku z tohoto širokého výkladu představují komunikační média obcí, krajů a právnických osob ovládaných obcemi a kraji.
Účelem volebního zákona v aktuálním znění je regulovat volební komunikaci mezi kandidáty a adresáty kampaně jako celek, a to co se týče všech jejích hmotných (případně elektronických či audiovizuálních) výstupů. Ostatně pokud by zákon vynechal některé typy komunikace, velmi by tím narušil svůj celkový účel: umožnil by jakýsi neregulovaný prostor pro kampaň, který by se stal hojně využívaným právě těmi subjekty, které by měly v úmyslu se pravidlům zákona vyhnout. Krom toho by se výklad zákona mimořádně ztížil tím, že by bylo nejprve třeba složitě definovat, která kampaň (tj. jakými prostředky vedená) je regulovaná a která nikoliv.
Pro úplnost je třeba upozornit na to, že výraz „komunikační médium“ je mimo kontext volební kampaně užit také v § 1 odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Pojem „komunikační médium“ použitý v zákoně o volbě prezidenta republiky je však autonomním pojmem užívaným v tomto přepise, který je třeba vykládat optikou tohoto zákona a podle jeho smyslu a účelu. Zákon o volbě prezidenta republiky ostatně ani nijak na zákon o regulaci reklamy neodkazuje a nečiní tak ani důvodová zpráva. Zákon o regulaci reklamy proto není v tomto ohledu relevantní a jeho definice „komunikačního média“ se pro účely volební kampaně neužije.

14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
Nikoliv, nejde o povinnost toho, kdo pro volební kampaň poskytuje své reklamní plochy nebo zajišťuje distribuci letáků. Přesto doporučujeme osobám, které poskytují reklamní plochy k umístění volební kampaně, distribuují letáky a podobně, aby zadavatele, případně zhotovitele, o jejich zákonné povinnosti informovaly.
Volební zákon v § 35 odst. 5 stanovuje povinnost označit propagaci nebo volební agitaci šířenou prostřednictvím komunikačních médií informací o jejich zadavateli a zpracovateli (stanovisko úřadu k pojmu zadavatel a zpracovatel viz otázka č. 6, stanovisko k sousloví komunikační médium otázka č. 13). Kandidát je povinen označit jimi využité prostředky volební kampaně svým jménem a příjmením. Registrované třetí osoby musí prostředky kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným úřadem. V § 62 a § 63 pak definuje přestupky „fyzických osob“, respektive správní delikty „právnických a podnikajících fyzických osob“ spojené s nesplněním těchto povinností. Jakkoliv „fyzické osoby“ a „právnické a podnikající fyzické osoby“ nejsou v těchto dvou paragrafech blíže specifikovány, v § 35 odst. 5 se hovoří výslovně pouze o kandidátech a o registrovaných třetích osobách. Z toho lze dovodit, že přestupek, respektive správní delikt v souvislosti s nesplněním povinnosti označit dle zákona prostředky volební kampaně, mohou pouze kandidáti a třetí osoby.

15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbách na prezidenta, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
Volební zákon v § 35 odst. 6 zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Volební kampaní se přitom dle odst. 1 téhož paragrafu rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta republiky, tedy včetně placené inzerce a PR textů.
Je přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti, tedy zejména členů zastupitelstev, rad a starostů, primátorů či hejtmanů, a to i v situaci, kdy tito představitelé samospráv současně jsou sami kandidáty na funkci prezidenta republiky. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga kandidáta u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidáta, čímž by byl naplněn význam pojmu volební kampaň.

16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?
V případě transparentního volebního účtu jde o jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu. Nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku kandidáta, na které je odkaz na volební účet uveden (byť současně odkaz na tento účet na internetové stránce kandidáta musí být zveřejněn).
V případě odkazu na financování volební kampaně jde pak o odkaz, který uživatele přesměruje na konkrétní úroveň internetové stránky kandidáta, která obsahuje průběžně doplňované informace o všech nepeněžních plněních ocenitelných v penězích, které byly uplatněny ve volební kampani kandidáta, případně třetí osoby. Údaje o těchto plněních se dle zákona evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. Opět, nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či stránku kandidáta, kde je např. pouze uveden odkaz na volební účet, ale o stránku, která bez dalšího hledání uživateli poskytuje dané konkrétní informace.

17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?
Ne, obecní rozhlasy nemohou být pro tento účel používány. Volební zákon v § 35 odst. 6 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce (nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí). V souvislosti s tímto ustanovením se komunikačním médiem, jak vyplývá mj. i z důvodové zprávy k zákonu, míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje a podobně). Volební reklama může být umístěna pouze na velkoplošných zařízeních kraje či obce. Obecní rozhlas je však komunikačním médiem ve smyslu sdělovacího prostředku, nikoliv velkoplošným zařízením. Proto nemůže být k volebním sdělením, byť jen v podobě komerčního oznámení o konání mítinku, používán.

18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?
Ne, není. Jedná se o podobnou situaci, jakou jsme řešili v otázce č. 5. Prezentace drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně) nejsou formami sdělení, za které se obvykle poskytuje úplata. Není tedy třeba ani registrace jako třetí osoby, ani dohody s příslušným kandidátem kvůli započtení hodnoty této prezentace do limitu nákladů. Totéž platí o jednotlivé nálepce na vlastním automobilu sympatizanta (či v případě negativní kampaně naopak odpůrce kandidáta), za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr budeme jako úřad považovat plochu odpovídající formátu A4 (cca 620 cm2). Pro úplnost dodáváme, že zcela odlišnou situací je komerční nošení propagačních převleků (kostýmů) na veřejných prostranstvích (obvykle spojené například s rozdáváním letáků) či vícenásobný polep vozidla materiály, které by samy o sobě byly drobné, ale jejich celková plocha by významně přesáhla formát A4. V těchto případech by nepochybně již šlo o kampaň, jejíž hodnotu by bylo nutné do limitu nákladů započítat.

19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
Pokud plnění (typicky v rámci smluvního vztahu se zhotovitelem kampaně) proběhlo v době po oficiálním startu kampaně (tedy po vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů), musí se započítat do nákladů kampaně bez ohledu na to, že se předmět tohoto plnění v kampani nijak nevyužije. Ostatně od vyhlášení voleb musí být všechny náklady kampaně bez výjimky hrazeny z volebního účtu. Plnění, která proběhla před oficiálním startem kampaně a kandidát se rozhodne je v kampani nijak nepoužít, není třeba do limitu nákladů počítat.

20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
Volební zákon v § 35, § 36 a § 37 říká, že volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta, za kterou se obvykle platí. Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň ocenitelné v penězích a k úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. Využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě a podobně, které slouží k propagaci daného kandidáta, lze považovat za integrální součást volební kampaně. Využívání služeb externích poradců však není vždy tímtéž jako využití stálých zaměstnanců či osob v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i nevolební agendu, v průběhu volební kampaně.
V případě, že jde o služby, které kandidát pořizuje externě (na zakázku od firem, podnikajících fyzických osob či formou dohody o provedení práce, smlouvy o dílo atp.), s výjimkou stálé pozice tiskového mluvčího, jsou tyto služby nákladem kampaně jako každá jiná nakoupená služba či zboží. Nehraje přitom roli, zda kandidát tuto zakázku zadal před zahájením kampaně, po zahájení kampaně či zda jde dokonce o trvalou spolupráci. Kandidát takovému zhotoviteli zadává (byť periodicky) zakázku na činnosti spojené s jeho propagací a zhotovitel kandidátovi za tyto konkrétní služby vystavuje faktury (případně inkasuje odměnu ze smluvního vztahu). Tyto výdaje musí kandidát zaúčtovat na vrub nákladů kampaně a hradit je z volebního účtu. V případě souběhu více kampaní (například sněmovní a prezidentské) musí být služby zhotovitele fakturovány a evidovány odděleně pro každou z běžících kampaní, tak aby nedocházelo ke zkreslení nákladů na některou kampaň.
V případě, že kandidát trvale zaměstnává pracovníka, jehož pracovní náplní je výhradně zajišťování politického marketingu, působení na sociálních sítích a podobně, nahlíží se na mzdové náklady tohoto zaměstnance stejně jako u externího nákupu služeb, tzn. v době volební kampaně jsou výdaje spojené s tímto zaměstnancem nákladem kampaně. Pokud jsou k práci na kampani využiti stálí zaměstnanci kandidáta či osoby v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i jinou agendu než propagaci kandidáta (spadají sem typicky i tiskoví mluvčí), považujeme za náklad kampaně situaci, kdy tomuto zaměstnanci budou za práci na kampani nad rámec obvyklé pracovní náplně vypláceny odměny, nebo dojde z důvodu vyššího pracovního nasazení ke zvýšení pracovního úvazku spojeného se zvýšením mzdy. Rozdíl oproti běžné mzdě takového zaměstnance je považován za náklad kampaně a měl by být zaúčtován obdobně, jako jsme uvedli výše. V případě, že zaměstnanec kandidáta se na kampani podílí nad rámec svých běžných pracovních povinností bez nároku na odměnu, nahlíží se na něj jako na dobrovolníka (stanovisko k využití dobrovolníků viz otázka č. 21). V této souvislosti považujeme za vhodné upozornit, že náš úřad vykonává dohled nad hospodařením stran soustavně, tedy i v době mimo volební kampaně, a že v rámci takovýchto kontrol bude úřad zajímat mimo jiné otázka, zda nákup služeb marketérů, poradců a podobně nebyl skryt za dočasné přijetí osoby zhotovitele do pracovního poměru.

21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
Dobrovolníci se na kampaních kandidátů podílejí bez nároku na odměnu, avšak svojí prací mohou kandidátovi poskytnout bezúplatné plnění. Zohlednění v nákladech kampaně je tedy odvislé od „ceny obvyklé“ takové práce. Ta závisí na tom, v jakém vztahu je dobrovolník ke kandidátovi, kterému s kampaní pomáhá. Rodinné příslušníky považujeme za dobrovolníky, kteří se na kampani podílejí v principu zdarma, cena obvyklá je tedy u těchto dobrovolníků nulová a kandidát získává bezúplatné plnění s nulovou hodnotou (je třeba jej takto uvést ve zprávě o financování kampaně). Ostatní dobrovolníci jsou považováni za svého druhu brigádníky a byť za svoji práci nedostanou odměnu, kandidáti mají jejich práci evidovat jako bezúplatné plnění s nenulovou hodnotou (vykáže se obvyklá cena dané práce).

22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
Volební zákon neukládá kandidátům povinnost volební účet zrušit. V § 24 odst. 7 pouze stanovuje podmínky, po jejichž splnění je zrušení účtu možné. Kandidáti si tedy mohou účet ponechat. Není však možné tento účet opakovaně použít v dalších volbách. § 24 odst. 1 totiž stanovuje každému kandidátovi povinnost si do 5 dnů od vyhlášení voleb účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nové volby, nový účet“.

23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
Ne, neplatí. Dobrovolnickou prací se rozumí lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně. V případě, že kandidát či jeho rodinní příslušníci poskytnou například svoji nemovitost k umístění volební reklamy, řídí se stejnými pravidly jako ostatní sympatizanti kandidáta – k tomu viz otázka č. 2.

24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách, a sociálních sítích? (Aktualizováno 15. 6. 2021)

Internetové stránky

Internetové stránky kandidujícího subjektu jsou jednou z forem jeho propagace, za kterou se platí, nebo obvykle platí (programování stránek, tvorba grafiky, umístění profesionálně vytvořeného loga, platba za doménu atd.). Stránky zřizované v přímé souvislosti s volební kampaní (např. nezávislými kandidáty, volebními koalicemi atp.) se tedy automaticky stávají prostředky volební kampaně. Pokud v souvislosti s kampaní dochází též k navýšení běžných výdajů na webovou prezentaci politické strany či hnutí, která svoje stránky provozuje dlouhodobě i mimo dobu volební kampaně (nová volební grafika, tvorba nových podstránek souvisejících s kampaní, umísťování volebních materiálů atp.), stává se toto navýšení volebním výdajem (viz též otázka č. 20). Proto je nutné tyto náklady nejen vykázat jako výdaje na volební kampaň (jak to dělat v případě souběhu více voleb nebo koaliční kampaně najdete v sekci věnované volbám do Parlamentu ČR v otázce 49 respektive 52), ale rovněž webové stránky v průběhu volební kampaně označit podle zákona informací o zadavateli a zpracovateli. Protože je pro webové stránky typické, že jejich prohlížení běžnými uživateli začíná na základním rozcestníku – úvodní stránce (typicky www.nazevpolitickestrany.cz), postačí označení právě tohoto úvodního zobrazení a není už nutné označovat stránky v nižších úrovních.

Sociální sítě

Textové příspěvky („posty“) na sociálních sítích není třeba doplňovat informací o zadavateli a zpracovateli (výklad pojmů viz otázka č. 6), audiovizuální prvky (fotografie, videa, případně audionahrávky) informaci o zadavateli a zpracovateli obsahovat mají.

Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo jej spravuje (v tomto případě kandidujícího subjektu – ať už jednotlivce, politické strany a hnutí, či registrované třetí osoby) také možnost sdílení publikovaného obsahu („postů“) dalšími uživateli. Každý „post“ převzatý jiným uživatelem sítě (tedy viditelný na jeho profilu, timeline, zdi a podobně) však obsahuje informaci o tom, odkud byl převzat. Je tedy možné se proklikem dostat na profil dané strany, kandidáta či registrované třetí osoby atp. U textových sdělení tedy není třeba, aby ke každému postu byla připojena informace o zadavateli a zpracovateli – je však nutné její uvedení na hlavní stránce profilu daného subjektu provozujícího kampaň. Poněkud jiná situace je však u obrázků, fotografií, videí a audio nahrávek – ty lze vkládat do jiných internetových stránek či stáhnout a dál šířit jinými způsoby. Proto by všechny grafické a audiovizuální prostředky volební kampaně měly mít v sobě zakomponovánu informaci o zadavateli a zpracovateli (povinným údajem je také zkratka či název strany, respektive identifikace třetí osoby).

V případě videí se musejí povinné informace uvést formou titulku nejlépe na začátku nebo na konci videa. V případě audio nahrávek musí být tyto informace sděleny ústně. Jedná-li se o živý přenos (streamování), do kterého není možné vkládat titulky, uvede se informace o zadavateli a zpracovateli na stránce či platformě, na níž je přenos přístupný (například v popisu události). Titulek se zpětně doplní až do záznamu, pokud je možné jeho spuštění či stažení mimo stránku či platformu, kde byl živý přenos vysílán a kde je informace uvedena.

(Jsme si vědomi toho, že i textové příspěvky lze zkopírovat a publikovat mimo prostředí sociálních sítí, v tomto případě by však uvádění zadavatele a zpracovatele bylo poněkud nadbytečné, neboť není v možnostech kandidujících subjektů či kohokoliv jiného ovlivnit, aby takový šiřitel spolu s textem zkopíroval i zákonem požadovanou informaci).

25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?

Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce (a mezi nimi nejvýrazněji ústavní činitelé) se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je činitel současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce sladit s pravidly kampaně, která stanovují volební zákony a rozhodnutí soudů.
Po novelizaci legislativy v roce 2016 obsahují všechny české volební zákony (s výjimkou komunálních voleb) časové i obsahové vymezení volební kampaně. V době od vyhlášení voleb do jejich ukončení se jakákoliv propagace kandidáta nebo volební agitace v jeho prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň.

Český právní řád používá různé termíny pro označení představitelů veřejné moci. V následujícím textu používáme označení „veřejný činitel“. Rozumíme jím jak ústavní činitele (uvedené v Ústavě ČR), tak všechny ostatní veřejné funkcionáře vymezené v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění.

Je zřejmé, že veřejní činitelé, kteří kandidují ve volbách, se při výkonu svých funkcí zčásti ocitají v režimu volební kampaně. Proto může být v některých případech nutné pozměnit charakter veřejného vystupování. Je také třeba dbát na to, aby se náklady na tu část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, promítla v evidenci nákladů kampaně.

Máme-li posoudit charakter veřejného vystupování, je třeba nejprve vymezit, co se jím rozumí. Zastáváme stanovisko, že veřejné vystupování je prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele, které zastupuje před občany, kteří nereprezentují orgány veřejné moci nebo instituce zřizované orgány veřejné moci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou oficiální projevy před veřejností, pronášené z titulu držitele veřejné funkce (typicky u příležitosti významných událostí, výročí, státních svátků a podobně).

Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandující veřejní činitelé dbát na to, aby v kampani nevystupovali z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměli při tomto vystupování svou funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně.

Pokud jde o náklady na realizaci takto definovaných veřejných vystoupení, je třeba, aby byly hrazeny z jiných než veřejných rozpočtů (viz citovaný nález Ústavního soudu). V případě, že náklady nehradí kandidát či kandidující subjekt ze svého volebního účtu, je třeba zaevidovat je v souladu s příslušným volebním zákonem jako bezúplatné plnění.

K této problematice viz též otázka 30.

26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?

Tuto problematiku jsme v jiném ohledu rozebrali ve stanovisku č. 8. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. S tématem souvisí také stanovisko 25.

Rozhodujícím kritériem pro posouzení udělených záštit je, zda událost či akce, jíž je v době volební kampaně záštita udělena, bude sloužit k propagaci kandidáta. V případě, že v souvislosti s událostí, akcí atp. neproběhne žádná propagace, není záštita vnímána jako volební kampaň ve smyslu zákona. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by se například na propagačním zaštiťující osoba prezentovala jako kandidát v nadcházejících volbách, šlo by o volební kampaň.

27. Co se rozumí transparentním účtem?
Aby bylo možné označit účet za transparentní, musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval.

28. Podle volebního zákona mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?

Volební zákon skutečně v § 38 odst. 5 ukládá kandidátům povinnost zaslat našemu úřadu mimo jiné veškeré účetnictví týkající se volební kampaně, a to do 90 dní ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb.

Je tedy třeba, aby kandidáti uplatnili ve svém účetnictví takové postupy a nástroje, aby byli schopni jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. Nástroje, které jsou k tomu v rámci účetnictví k dispozici, jsou například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetního deníku a podobně.

Úřad očekává, že od kandidátů obdrží zejména

  1. Účtovou osnovu účtů, na kterých byly účtovány účetní případy související s výdaji na volební kampaň,
  2. Účetní deník související s výdaji na volební kampaň vedený chronologicky podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
  3. Hlavní knihu související s výdaji na volební kampaň (účty účtových tříd 2, 3, 5, 6, případně dalších…) vedenou systematicky podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
  4. soupis veškerých dokladů, které nesou informace o účetních případech souvisejících s výdaji na volební kampaň. Doporučujeme formu tabulky s těmito sloupci:
    1. Druh dokladu
      Druhem dokladu se rozumí

      1. Faktury nebo zálohové faktury přijaté, které byly uhrazené z volebního účtu
      2. Doklady vyúčtovávající bezhotovostní platby uskutečněné platební kartou
      3. Pokladní doklady
      4. Doklady prokazující případné další hotovostní platby výše neuvedené
      5. Interní doklady (bezúplatná plnění; vyčíslení rozdílu do ceny obvyklé; částky, které s vědomím kandidátů uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby, v případě, kdy je kandidující subjekt současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů, včetně předkontace, a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně.…)
    2. Interní číslo dokladu
    3. Částka v Kč vč. DPH
    4. Účel
    5. Dodavatel (příjemce platby nebo poskytovatel bezúplatného plnění
    6. Poznámka

Upozorňujeme, že v případě nesplnění některé z povinností souvisejících se zveřejněním údajů o financování kampaně nebo jejich zasláním úřadu může úřad dle § 62 odst. 4 volebního zákona udělit pokutu v rozmezí 10.000,- Kč až 100.000,-Kč.

29. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta? (Aktualizace 24. 4. 2018)
Volební zákon nepřímo stanovuje termín, do nějž mohou kandidáti přijímat dary určené k úhradě nákladů kampaně. Ustanovení § 37 odst. 3 totiž kandidátům ukládá povinnost nejpozději 3 dny přede dnem volby, v prvním, respektive i v druhém kole, zveřejnit stanovené údaje o všech osobách, které ve prospěch kandidujícího uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Kandidáti sami si tedy musejí stanovit termín pro přijímání darů na volbu tak, aby stihli včas zveřejnit zákonem požadované údaje o všech dárcích a poskytovatelích. Po tomto termínu již kandidáti nesmí dary určené na volební kampaň přijímat, neboť by dárci a poskytovatelé nemohli figurovat v informaci zveřejněné 3 dny před volbou a mohl by být spáchán přestupek dle § 62 odst. 2 písm. k) volebního zákona. Dary zaslané po tomto termínu na volební účet musejí být buď v zákonem stanoveném termínu převedeny na veřejně prospěšný účel nebo vráceny dárcům.

30. Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?

Ano, smí. Cestovní náklady v takovém případě hradí stát, ale strany je musí započíst do limitu výdajů na kampaň. O přijetí bezúplatného plnění od státu se v tomto případě nejedná. Strany se tedy nedopouštějí správního deliktu tím, že akceptují hrazení cestovních nákladů kandidujících ministrů státem.

Posouzení otázky, zda členové vlády smí v rámci kampaně používat služební vozidla, komplikuje rozpor v právní úpravě. Problematiku upravují duplicitně dvě normy. Je to jednak zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o státním rozpočtu pro rok 1993“ (zákon je i přes poněkud matoucí letopočet v názvu stále platný), a dále zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o platu a dalších náležitostech“.

V Článku V písm. a) zákona o státním rozpočtu pro rok 1993 je uvedeno, že vedoucí ústředních orgánů (tedy například ministři) „mají právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou.“ Naproti tomu z § 13 odst. 1 a § 6 odst. 1 písm. a) zákona o platu a dalších náležitostech vyplývá, že členové vlády mají právo na „užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici.“

Podle jednoho zákona je tedy členům vlády umožněno používat služební auto v omezeném rozsahu – k výkonu funkce a k umožnění styku s rodinou, kdežto v druhém zákoně je členům vlády užívání služebního auta svěřeno k osobní dispozici, tedy prakticky v neomezeném rozsahu. Pokud taková situace nastane, postupuje se podle dvou právních zásad: přednost dostane norma, která byla přijata později (lex posterior derogat legi priori), a dále má přednost zvláštní (konkrétnější) právní úprava před normou obecnou, nekonkrétní (lex specialis derogat legi generali). Z obou těchto výkladových pravidel vyplývá, že v otázce využívání služebních vozů ke kampani musí být aplikován zákon o platu a dalších náležitostech.

Členové vlády tedy mají svá služební auta k osobní dispozici, a to přímo ze zákona. Totéž platí o prezidentovi republiky (§ 13 odst. 1 a § 16 zákona o platech a dalších náležitostech). Pojem „osobní dispozice“ sice není v právní úpravě blíže rozebrán, ale vycházíme-li ze základního interpretačního východiska – jazykového výkladu, pak je třeba dojít k závěru, že pojem „osobní dispozice“ stanoví možnost nakládat se služebním autem k jakémukoli soukromému účelu a libovolně. Tím se rozumí i použití pro účely volební kampaně své či politické strany nebo hnutí.

Bylo by současně problematické dovozovat, že užívá-li prezident republiky či člen vlády služební auto v souladu s výslovným zákonným oprávněním, může tím způsobit neoprávněné jednání spočívající v poskytnutí bezúplatného plnění politické straně od státu ve smyslu § 18 odst. 1 písm. a) zákona o politických stranách, a to i kdyby služební auto užíval pro účely volební kampaně. Pokud by úřad zastával stanovisko, že možnost užít v kampani vozidlo určené k osobní dispozici je bezúplatným plněním od státu ve prospěch politické strany nebo hnutí, ve svém důsledku by založil odpovědnost dané politické strany nebo politického hnutí za přestupek. Úřad by tak při interpretaci zákonných pojmů vybral ze dvou možných ten, který by zakládal odpovědnost za správněprávní delikt. Z ustálené judikatury především Ústavního soudu však vyplývá, že úřad by neměl volit takový výklad právní normy, který ve svém důsledku povede k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku, když se nabízí více možných výkladů. Tento závěr upevňuje např. nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2007, sp. zn. I ÚS 643/06, ve kterém je konstatováno: „Je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody.“

Odlišnou otázkou však je zahrnutí nákladů na používání služebního vozidla do výdajů na volební kampaň ve smyslu § 16c odst. 1, resp. odst. 3 volebního zákona. Dle těchto ustanovení jsou výdaji na volební kampaň všechna plnění ocenitelná v penězích, mezi která jistě spadá i provozování služebního auta. Podle odst. 3 téhož ustanovení pak není rozhodné, zda plnění poskytuje politická strana či třetí osoba (např. stát z titulu zákonného oprávnění členů vlády či prezidenta užívat služební auto k osobní dispozici). Proto úřad zastává názor, že výdaji na kampaň jsou i náklady na užívání služebního auta poskytnutého k osobní dispozici, bez ohledu na to, že tyto náklady má dle zákona hradit stát. (Analogicky je výdajem na kampaň též použití soukromého vozidla osobou podílející se na kampani). Opačný výklad by odporoval zásadě rovnosti a svobodné soutěži politických sil (čl. 22 Listiny základních práv a svobod), neboť by osobám se služebním vozem umožnil bezplatnou dopravu na kampaň, zatímco ostatním by se tyto náklady započítávaly.

K této problematice viz též otázka 25.

31. Do kdy musí kandidující subjekt nebo kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?

Volební zákony pro jednotlivé typy voleb stanoví v příslušných ustanoveních jako začátek volební kampaně ve smyslu zákona den vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Současně volební legislativa určuje, že do 5 dní od takto definovaného začátku kampaně je kandidát nebo kandidující subjekt povinen zřídit si volební účet. Kandidát či kandidující subjekt jsou dále povinni oznámit Úřadu zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný. Legislativa explicitně nestanovuje lhůtu pro oznámení volebního účtu, předpokládá se tedy neprodlené oznámení.

V případě, že kandidát, kandidující subjekt nebo s jejich vědomím jiná osoba začali svým jednáním naplňovat znaky volební kampaně ve smyslu zákona až po uplynutí pěti dní od vyhlášení voleb, je dnem zahájení volební kampaně takového kandidáta nebo kandidujícího subjektu den, v němž svým jednáním poprvé naplnili znaky volební kampaně. Nejzazším termínem, jehož uplynutím již kandidát či kandidující subjekt z pohledu Úřadu zahájili volební kampaň (bez ohledu na to, zda její znaky svým jednáním naplňují), je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu. Úřad zastává stanovisko, že tito kandidáti a kandidující subjekty v den zahájení své volební kampaně již mají mít zřízený volební účet a tento mají povinnost Úřadu neprodleně oznámit.

32. Jak přesně má vypadat „hospodaření“ na volebním účtu?

Volební zákony doslova uvádí, že „Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně.“ To jinými slovy znamená, že prostředky shromážděné na volebním účtu jsou z něj převáděny vždy tak, aby bylo zřejmé, v jaké souvislosti s volební kampaní byly využity. Konkrétně úřad předpokládá, že každý převod prostředků z volebního účtu je označen např. číslem příslušné faktury, příp. popisem nakupovaného zboží či služeb, a adresát tohoto převodu je jasně identifikován. V této souvislosti úřad považuje za praxi, která je v rozporu se zákonem, pokud jsou prostředky z volebního účtu přeposílány dalším fyzickým či právnickým osobám, aniž by účelem transakce bylo zajištění konkrétního prostředku kampaně (nelze tedy poukázat z volebního účtu sumu, o jejímž využití bude teprve rozhodovat příjemce takových prostředků).

Úřad upozorňuje, že v rámci kontroly financování kampaně je oprávněn vyžadovat součinnost také od osob, které kontrolovanému subjektu dodávaly zboží či služby.

33. Mohou kandidáti, kteří nepostoupili do druhého kola volby prezidenta, vést nadále kampaň?

Dle § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky začíná volební kampaň dnem vyhlášení voleb a končí – pro všechny kandidáty – dnem vyhlášení celkových výsledků voleb. Na všechny kandidáty, bez ohledu na to, zda se účastní pouze prvního kola volby, nebo postupují do druhého kola volby, se tedy vztahuje stejný den konce kampaně. Po celou dobu volební kampaně přitom mohou kandidáti v rámci svého finančního limitu (40 milionů Kč pro ty, kteří se účastní pouze prvního kola voleb, a 50 milionů Kč pro ty, kteří se účastní obou kol voleb) vést vlastní volební kampaň. Zákon současně uvádí, že kampaní je sdělení ve prospěch či neprospěch kandidáta, tedy kteréhokoliv kandidáta, nikoliv pouze sebe sama.

Je tedy přípustné, aby kandidát, který nepostoupil do druhého kola volby, vedl kampaň na podporu či v neprospěch některého z dvojice postupujících kandidátů. Musí se však stále jednat o volební kampaň vedenou nepostupujícím kandidátem. To znamená, že kandidát, který nepostoupil do druhého kola volby, ale v kampani pokračuje, je nadále jejím zadavatelem, označuje ji v souladu s § 35, odst. 5 volebního zákona vlastním jménem, financuje ji z vlastního volebního účtu a eviduje ji ve svém volebním účetnictví. V případě, že by nepostupující kandidát přenechal k užívání jím pořízené prostředky kampaně (typicky reklamní nosiče, tištěný či elektronický inzertní prostor a podobně) některému z postupujících kandidátů k užívání dle vlastního uvážení postupujícího kandidáta, jednalo by se o poskytnutí daru či bezúplatného plnění postupujícímu kandidátovi ze strany nepostupujícího kandidáta. Postupující kandidát by pak takovýto dar či plnění musel vykázat obdobně jako je tomu u ostatních podporovatelů. Pokud postupující kandidát takováto plnění využije, započítávají se do jeho výdajového limitu.

34. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

35. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

36. Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Volby do Poslanecké sněmovny -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

37. Strana, hnutí, koalice nebo (v senátních volbách) nezávislý kandidát chtěli kandidovat a zřídili volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musejí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně? (Aktualizováno 13. 10. 2020)

Volební zákon rozlišuje mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním. Subjekty, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a webovou stránku s informacemi o financování kampaně. Tím dávají najevo svůj zájem do kampaně vstoupit a účastnit se jí. Lhůta pro registraci kandidátních listin je však až 66 dní před hlasováním. Mezitím se kandidující subjekt může z různých důvodů rozhodnout, že k registraci listiny nakonec nepřistoupí a voleb se nezúčastní.

Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) by měl být do 3 dnů před volbami zveřejněn přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách vypracována zpráva o financování kampaně. Jestliže má veřejnost prostřednictvím webu našeho úřadu možnost nahlížet do všech volebních účtů, měla by jeho prostřednictvím nalézt také tuto závěrečnou zprávu a na webech stran by měla nalézt údaje o podporovatelích. V případě, že strana, hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát pouze zřídili volební účet, ale nevyvíjeli žádnou činnost, která by odpovídala volební kampani dle zákona, nepřijali žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradili z volebního účtu žádné výdaje, je vhodné, aby na svém webu zveřejnili informaci o tom, že žádnou podporu nepřijali, a aby úřadu doručili a na svém webu zveřejnili zprávu o financování kampaně s nulovými položkami. Takový postup doporučujeme. Pokud však subjekt v době kampaně vyvíjel činnost odpovídající kampani, jak ji zákon definuje (bez ohledu na to, zda za ni z volebního účtu platil, nebo šlo o bezúplatné plnění), má povinnost přehled podporovatelů (nebo informaci, že žádní nebyli) zveřejnit a zprávu o financování kampaně vyhotovit, zaslat úřadu a umístit na své stránky stejně jako subjekty, které kandidátní listinu registrovaly a voleb se zúčastnily.

38. Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?

Internetové vyhledavače (Google, Seznam a podobně) nabízejí možnost zaplatit si za to, že určitou stránku zobrazí ve výsledcích hledání mezi prvními. Obliba těchto textových reklam stoupá a mohou být využity i při volební kampani. Nabízejí však poměrně malý prostor (několik desítek znaků) a tak uvedení informace o zadavateli a zpracovateli může významně limitovat sdělení samotné. Úřad proto považuje za přípustné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli v textové reklamě ve vyhledavači uveden nebyl, pokud informaci o tom, kdo tuto textovou reklamu zadal a zpracoval, obsahuje internetová stránka, na kterou inzerovaný odkaz směřuje. V případě, že cílová webová stránka obsahuje informaci o zadavateli a zpracovateli jiného prostředku kampaně (čili jsou uvedeny jiné subjekty, než které zadaly internetovou reklamu), nebo takovou informaci neobsahuje vůbec, je nutné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli byl obsažen přímo v textové reklamě zobrazené vyhledavačem, nebo aby byl na stránku doplněn. Bez ohledu na to, jestli je příslušná stránka propagována prostřednictvím vyhledavače nebo ne, musí vždy obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli prvků kampaně, pokud nějaké obsahuje.