Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování volební kampaně pro volby do Evropského parlamentu

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “volební zákon”, rozumí se jím, není-li uvedeno jinak, zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, v platném znění. Odkazuje-li se v textu na “zákon o politických stranách”, rozumí se jím, zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Odkaz na znění zákonů naleznete na titulní straně webu.

Chci v kampani podpořit politickou stranu BEZ JEJÍHO VĚDOMÍ (např. reklamou na své nemovitosti). Co musím udělat?
Chci v kampani podpořit politickou stranu s JEJÍM VĚDOMÍM. Co musím udělat?
Chci v kampani agitovat v neprospěch politické strany. Co musím udělat?
Může být registrovanou třetí osobou politická strana, která nekandiduje ve volbách?
Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
Obvodní buňka strany organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
Lze na volební účet přijímat dary od podporovatelů? Na jaký účet mohou dárci posílat peníze?
Mohou představitelé kandidujících stran účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
Lze si pronajmout plochy na nemovitostech patřícím obcím, krajům a jejich společnostem? Smí se volební kampaní polepit vozy MHD či sloupy veřejného osvětlení?
Lze před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech a kandidujících stranách, potažmo o aktérech kampaně? (Aktualizováno 30. 11. 2020)
Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium”?
Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů ze stran, které kandidují ve volbách, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet?
Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání volebního mítinku politické strany, setkání s některým kandidátem a podobně?
Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanty strany nebo polep na vlastním automobilu sympatizanta?
Kandidující politická strana v průběhu kampaně zjistila, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
Je příspěvek na volební náklady výdajem volební kampaně a započítává se do limitu kampaně?
Mají kandidující strany povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
Jestliže se dobrovolnická práce člena strany, kandidáta a jejich rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách, a sociálních sítích? (Aktualizováno 15. 6. 2021)
Jak naložit s výdaji na kampaň volební koalice, byla-li koaliční dohoda vypovězena a strany či hnutí pokračují v kampani samostatně?
Jakým způsobem se aplikuje limit nákladů na kampaň v případě, že strana či hnutí kandiduje „s podporou“ jiné strany nebo hnutí?
Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
Mohou obce poskytnout své plakátovací plochy k volební kampani? Za jakých podmínek?
Může být kandidát strany či hnutí současně registrovanou třetí osobou pro téže volby?
Jaké podmínky musí splňovat volební účet coby účet transparentní?
Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
Podle volebního zákona mají kandidující subjekty poslat Úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány? (Aktualizováno 20. 10. 2020)
Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně?
Považuje se ručení za bankovní úvěr za dar či bezúplatné plnění? Za jakých podmínek?
Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?
K jakému datu se má ve zprávě o financování volební kampaně uvést stav peněžitých dluhů, k jejichž splnění se strana v souvislosti s kampaní zavázala?
Do kdy musí kandidující subjekt nebo kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?
Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?
Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?
Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?
Co má obsahovat web s informacemi o financování volební kampaně? (Aktualizace 19. 9. 2019)
Musí se ve výroční finanční zprávě a ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které strana vrátí poskytovateli?
Jaké náležitosti musí splňovat internetová stránka s informacemi o financování kampaně?
Mohou „evropské politické strany“ kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v ČR nebo finančně podpořit české strany v kampani?
Strana, hnutí, koalice nebo (v senátních volbách) nezávislý kandidát chtěli kandidovat a zřídili volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musejí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně? (Aktualizováno 13. 10. 2020)
Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?
Absence právní subjektivity volebních koalic a vzájemné vztahy jejich členů
Jak do výdajů kampaně započítat dlouhodobý majetek?

1. Chci v kampani podpořit politickou stranu BEZ JEJÍHO VĚDOMÍ (např. reklamou na své nemovitosti). Co musím udělat?
Stanovisko určeno pro

Aktuální znění zákona o volbách do Evropského parlamentu (zákon č. 62/2003 Sb., v platném znění) skutečně zavádí pro všechny, kteří chtějí ve volební kampani bez vědomí kandidující strany či hnutí nebo jejich kandidáta tento subjekt podpořit (nebo naopak agitovat v jejich neprospěch), povinnost registrovat se jako tak zvaná třetí osoba u našeho úřadu. Registrační formulář včetně instrukcí pro jeho odeslání najdete na internetové adrese https://udhpsh.cz. My Vám jako úřad následně vystavíme rozhodnutí o registraci, v němž najdete mimo jiné Vaše registrační číslo. Prostředky kampaně, které v době kampaně vyvěsíte na vaší nemovitosti, pak musíte označit tímto registračním číslem a jménem a příjmením, toho, na nějž je registrace vystavena (§ 59 odst. 6). V případě, že budete reklamu vyvěšovat jako právnická osoba, uvádí se namísto jména a příjmení název právnické osoby. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako text na transparentu.
Poté, co budete jako třetí osoba zaregistrováni, jste povinni si v bance zřídit veřejně přístupný volební účet. A to i přesto, že chcete jen vyvěsit volební reklamu na vaši nemovitost – zákon tuto povinnost ukládá všem registrovaným třetím osobám (§ 59e, odst. 6). Až tak učiníte, znovu se obrátíte na náš úřad a prostřednictvím formuláře, který naleznete na stránkách https://www.udhpsh.cz/, nám budete muset sdělit
a) že jste si volební účet zřídili,
b) adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný,
c) adresu internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně.

Pokud jde o zmíněný bod c), zákon v § 59e odst. 7 říká, že financování volební kampaně zahrnuje „veškeré výdaje registrované třetí osoby vynaložené na volební kampaň“. Nemusí přitom jít jen o peněžní výdaje. Započítávají se i „jiná plnění ocenitelná v penězích“ (ve vašem případě tedy hodnota reklamního prostoru, který propagaci dané strany na své nemovitosti věnujete). To je ale ve Vašem případě spíše formalita – pokud chcete jen vyvěsit reklamu na vlastní nemovitost, zcela jistě nepřesáhnete limit, který je pro hodnotu kampaně třetích osob stanoven, tedy 1 milionu Kč. Přesto si musíte hodnotu Vámi uskutečněné volební kampaně ocenit a na zmíněné internetové stránce tuto hodnotu uvést jako bezúplatné plnění. V případě, že s Vaší kampaní budou spojeny i nějaké peněžní výdaje, musíte je hradit výhradně z volebního účtu. Peníze si na něj smíte vložit výhradně převodem z jiného bankovního účtu.
O použití prostředků na volební kampaň (peněžních i bezúplatných), si musíte vést evidenci (§ 59e, odst. 10). Její podobu zákon neupřesňuje, může jít v podstatě o Vámi psané poznámky. Je však nutné, abyste v této evidenci rozlišili (a) výdaje na předvolební průzkumy, (b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, (c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, (d) jiné výdaje. Ve Vašem případě budete pravděpodobně evidovat pouze bezúplatné plněné za venkovní reklamu, ostatní položky budou zřejmě nulové. Tento přehled jste povinni do 10 dní po skončení volební kampaně (tzn. po oficiálním vyhlášení výsledků voleb), zveřejnit na vaší internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně. Viset zde bude muset nejméně 3 měsíce. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musíte po dobu alespoň 5 let uchovat a v případě, že Vás náš úřad vyzve k jejich předložení, jste povinni je poskytnout.

2. Chci v kampani podpořit politickou stranu s JEJÍM VĚDOMÍM. Co musím udělat?
Stanovisko určeno pro

V tomto případě není třeba se u našeho úřadu registrovat. Povinnost registrovat se jako třetí osoba za účelem vedení volební kampaně platí jen pro ty fyzické či právnické osoby, které hodlají kampaň vést bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice (§ 59 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., v platném znění). S vámi vedenou kampaní tedy musí dané politická strana, hnutí či kandidát prokazatelně souhlasit. Nadto je třeba, abyste s daným kandidujícím subjektem rozsah kampaně přesně dohodl(a), protože této straně či hnutí v důsledku vámi vedené kampaně vzniká povinnost započíst hodnotu vaší kampaně do celkového limitu nákladů na kampaň. § 59c odst. 3 zákona uvádí, že bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Platí tedy, že i pokud reálně žádné peněžní prostředky na vaši kampaň nebudete vynakládat (například vyvěsíte stranický transparent na vaši nemovitost), může se jednat o bezúplatné plnění, jehož hodnota se do limitu nákladů na kampaň také počítá a strana jej musí vykázat ve své zprávě o financování kampaně. Prostředky volební kampaně, které použijete (transparenty, plakáty a podobně), musejí být označeny informací o jejich zadavateli a zpracovateli.
Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?

3. Chci v kampani agitovat v neprospěch politické strany. Co musím udělat?
Stanovisko určeno pro

V případě, že hodláte vést negativní kampaň „na vlastní pěst“, tedy bez vědomí některé kandidující politické strany, hnutí nebo jejich kandidáta, platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí některou stranu bez jejího vědomí podpořit. Pokyny pro tento případ naleznete zde. Pokud povedete negativní kampaň s vědomím kandidující strany, hnutí či kandidáta (tedy v neprospěch jejich volebního soupeře), platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí stranu podpořit s jejím vědomím (viz zde).

4. Může být registrovanou třetí osobou politická strana, která nekandiduje ve volbách?
Stanovisko určeno pro

Zákon o volbách do Evropského parlamentu (č. 62/2003 Sb., v platném znění), nijak nebrání tomu, aby politická strana nebo hnutí, které se voleb neúčastní, působily jako registrovaná třetí osoba. Musí ale být splněny podmínky uvedené v 59e odst. 2 zákona, tzn. strana například nemůže na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťovat obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku. Registrovanou třetí osobou také nemůže být politický institut takové strany.

5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
Stanovisko určeno pro

Zákon o volbách do Evropského parlamentu (č. 62/2003 Sb., v platném znění) označuje v § 59 odst. 1 za volební kampaň “jakoukoliv propagaci kandidující politické strany (…), zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch (…), za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany (…)”. Psaní příspěvků na sociálních sítích, pokud půjde o váš osobní (soukromý, nekomerční) profil, nebudete za zveřejňování příspěvků pobírat odměnu a pokud nebudete své příspěvky propagovat pomocí reklamních instrumentů sociálních sítí, není činnost, za kterou se obvykle poskytuje úplata, proto se nejedná o volební kampaň ve smyslu zákona. Registrace Vás jako třetí osoby u našeho úřadu tak není nutná. Obdobně se přistupuje k publikování příspěvků na diskusních fórech.

6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
Stanovisko určeno pro

Zadavatelem je ten, kdo si daný prostředek volební kampaně objednal, typicky tedy kandidující politická strana / hnutí nebo registrovaná třetí osoba. Zpracovatel je pak ten, u koho zadavatel prostředek volební kampaně objednal a kdo kampaň vytvořil a její náklady zadavateli vyfakturoval – typicky PR a reklamní agentura či společnost zajišťující volební poradenství a realizaci kampaně. Zpracovatelem je tedy autor podoby daného prostředku kampaně (billboardu, webu, plakátu, spotu, letáku a podobně). Za zpracovatele se nepovažuje vlastník nástroje, kterým je prostředek kampaně šířen – zpracovatelem tedy není tiskárna, majitel billboardu či ten, kdo billboard vylepil, a podobně. Z prostředku kampaně musí být zřejmé, kdo je jeho objednatelem a kdo zpracovatelem. Nestačí tedy uvést jen například název strany. Je nutné uvést: „Objednatel: (strana XY), Zhotovitel: (společnost XY)“. Informací o zadavateli a zpracovateli musí být označeny všechny prostředky kampaně, tedy nejen velkoplošná zařízení, ale také komunikační média (s výjimkou drobných předmětů, u nichž je možnost implementace tohoto pravidla pochybná – příklady takových předmětů viz otázka č. 18). Vysvětlení pojmu komunikační médium viz otázka č. 13. K označování příspěvků na sociálních sítích viz otázka č. 25).

7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
Stanovisko určeno pro

Dotaz: Kandidát politického hnutí se rozhodl rozdat jistou finanční částku příjemcům dle vlastního výběru. Část peněz rozdal před oficiálním zahájením kampaně, zbylou část převedl po zahájení kampaně na nadaci, která hodlá tyto prostředky dále rozdávat i v průběhu kampaně. Lze takto postupovat, aniž by se touto cestou rozdané příspěvky započítaly do limitu nákladů na volební kampaň politického hnutí?

Odpověď: Soukromé finanční prostředky, které kandidát rozdal před oficiálním vyhlášením kampaně, nejsou předmětem dohledové činnosti našeho úřadu. Avšak činnost nadace v době volební kampaně, která by odpovídala § 59 (zejména odst. 1 a odst. 6) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, v platném znění, může být předmětem dohledové činnosti úřadu.

8. Obvodní buňka strany organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
Stanovisko určeno pro

Dotaz: Místní buňka naší politické strany hodlá uspořádat dětský den. Akce nemá charakter politické propagace, žádný kandidát zde nebude vystupovat či agitovat a politická strana zde nebude nijak prezentována. Je přesto třeba tuto akci, která časově spadá do doby volební kampaně, považovat za volební propagaci?

Odpověď: Jakoukoliv akci, kterou uskuteční kandidující strana či hnutí v době volební kampaně a bude sloužit k propagaci, je nutné chápat v souladu s ust. § 59 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, v platném znění, tedy jako volební kampaň. Pouze v případě, že v souvislosti s pořádáním akce skutečně žádná propagace neproběhne, nebude akce vnímána jako volební kampaň a nebude podléhat tomuto zákonu. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by například na propagačním letáku nebo bylo uvedeno logo strany, nebo by logo strany bylo viditelně umístěno v místě pořádání akce, je to propagace subjektu v době předvolební kampaně. Skutečnost, že akci pořádá místní buňka strany, nehraje roli.

K tomuto tématu viz též stanovisko č. 32.

9. Lze na volební účet přijímat dary od podporovatelů? Na jaký účet mohou dárci posílat peníze?
Stanovisko určeno pro

Podporovatelé nemohou dary přímo posílat na volební účet kandidující strany. Své příspěvky musejí posílat na tzv. zvláštní účet, který jsou strany a hnutí povinny vést dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dary míněné jako příspěvek na volební kampaň, nebo o dary na běžnou činnost: všechny dary, tedy i ty, které budou použity na volby, musejí být poukázány na zvláštní, nikoliv volební účet strany či hnutí. Na volební účet si kandidující strany mohou darované prostředky přeposílat ze zvláštního účtu dle potřeby, aby mohly krýt výdaje na kampaň. Finance z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity, dle § 59b odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, v platném znění. Volební účet tedy není určen pro příjem darů – slouží pouze pro účely hrazení nákladů volební kampaně.

10. Mohou představitelé kandidujících stran účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
Stanovisko určeno pro

Touto otázkou se náš úřad nezabývá, neboť spadá do kompetence Rady pro rozlasové a televizní vysílání.

11. Lze si pronajmout plochy na nemovitostech patřícím obcím, krajům a jejich společnostem? Smí se volební kampaní polepit vozy MHD či sloupy veřejného osvětlení?
Stanovisko určeno pro

Ano, obojí je možné. Volební zákon sice v § 59 odst. 4 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Dopravní podniky, které provozují MHD, jsou obvykle akciovými společnostmi ovládanými obcemi. Avšak jakkoliv je třeba pojem “komunikační médium” vykládat široce (viz otázka č. 13), platí, že zákon v daném případě rozlišuje mezi “komunikačním médiem” a “velkoplošným zařízením”. V § 59 odst. 4 se omezuje zákaz volební kampaně pouze na “komunikační média” obcí, krajů a jimi ovládaných společností. V souvislosti tímto ustanovením se komunikačním médiem míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje, obecní rozhlasy, videožurnály, internetové televize a podobně). Žádné z těchto či obdobných komunikačních médií nemůže být v době volební kampaně použito k propagaci kandidujících politických subjektů a jejich kandidátů, a to ani v případě, že by se jednalo o placenou inzerci. (K otázce prezentování představitelů samospráv v komunikačních médiích v době kampaně viz též otázka č. 15.)

Velkoplošná zařízení jsou však v souvislosti s § 59 odst. 4 volebního zákona z komunikačních médií vyjmuta. Tento výklad podporuje i důvodová zpráva k zákonu. Proto je možné na vozy MHD, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení a podobná velkoplošná zařízení volební agitaci umisťovat. Obce, kraje a jimi ovládané osoby však nemohou velkoplošná zařízení poskytovat pro umístění prostředků kampaně bezúplatně, respektive politické strany by nemohly takové bezúplatné sdělení přijmout, neboť jim to zakazuje § 18 odst. 1 zákona o politických stranách. Velkoplošná zařízení obcí, krajů a jimi ovládaných osob je možné poskytnout k volební kampani pouze za úplatu, a to minimálně za cenu obvyklou, neboť cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samospráv vůči politickým stranám. Cena obvyklá však nemusí být automaticky ve všech případech cenou tržní či komerční. Při stanovování ceny obvyklé lze vycházet z předchozí praxe kraje nebo obce týkající se voleb do Evropského parlamentu.

S tímto tématem souvisí také otázka využívání obecního rozhlasu. Stanovisko k ní viz bod 17 zde.

12. Lze před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech a kandidujících stranách, potažmo o aktérech kampaně?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon operuje v § 56a a následných ustanoveních s pojmy “kandidující politická strana, politické hnutí a jejich kandidáti”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena publikací rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Podle § 20 odst. 3 zákona o volbách do ZK se však kandidátní listiny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb příslušnému krajskému úřadu. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?

Při odpovědi na otázku, od kdy je třeba na (potenciálního) uchazeče o zvolení nahlížet jako na kandidáta ve smyslu pravidel volební kampaně, je třeba rozlišovat mezi uchazečem samým (příp. subjektem, který jej do voleb vysílá), a mezi další, „třetí“ osobou. Zatímco kandidát a subjekt, za který hodlá kandidovat, sám určuje své jednání a vědomě koncipuje kampaň, třetí osoba nemusí být v nahlížení na ně vázána tím, že se prezentují jako uchazeči o zvolení, až dokud vůli kandidovat neprojeví podáním kandidátní listiny a dokud ji příslušný orgán neregistruje a rozhodnutí o registraci nezveřejní na úřední desce. Jinými slovy: zatímco kandidát a jeho politický subjekt jsou pravidly kampaně vázáni už od vyhlášení voleb, dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona (tedy registrovat se a splnit další související povinnosti registrovaných tzv. třetích osob, v případě, že chtějí bez vědomí kandidujících subjektů agitovat) až po zveřejnění registrace kandidátních listin.

1) Pokud jde o kandidáty a jejich politické subjekty, platí, že o nich lze jako o kandidujících stranách, hnutích a kandidátech hovořit již před registrací kandidátních listin. Kandidátní listiny jsou podávány a registrovány u různých kandidujících subjektů v různých časech (na jednotlivých krajských úřadech), nikoliv jednotně. Výklad, že by se politická strana, která kandidovat hodlá, ale ještě nepodala kandidátní listinu, resp. její listina ještě nebyla registrována, musela dočasně registrovat jako třetí osoba ve smyslu § 56f zákona o volbách do ZK, je též absurdní, a navíc rozporný s § 56b odst. 1 zákona o volbách do ZK. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 56a odst. 3 označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení voleb. Jde tedy o start kampaně pro všechny kandidující subjekty zároveň. Jiný výklad by mohl znamenat výrazné zkrácení doby regulované volební kampaně a netransparentní využívání finančních prostředků za účelem volební propagace..

Regulace kampaně se tedy na kandidující subjekty vztahuje již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v §56b zákona o volbách do ZK, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení voleb vznikají kandidujícím subjektům povinnosti – například oznámit zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny (přesto § 56b o volbách do ZK hovoří o kandidující politické straně, politickém hnutí nebo koalici).

Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Vstup do kampaně probíhá už faktickým jednáním v době po vyhlášení voleb – tj. vstupem do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, a to mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí).

2) Třetí osoby nejsou povinny předjímat úmysly jednotlivých potenciálních kandidátů a jejich politických subjektů, i kdyby se jevilo jako nepochybné, že se voleb hodlají účastnit. Třetím osobám, které hodlají agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí či koalic bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodně o registraci kandidátních listin pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce, tj. 49. den přede dnem voleb.

13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium”?
Stanovisko určeno pro

Sousloví „komunikační médium“ je třeba vykládat široce; ostatně i předmětný výraz je sám o sobě velmi obecně formulován: médiem se v běžném jazyce rozumí jakýkoliv zprostředkující článek, adjektivum komunikační znamená „sloužící ke spojení, resp. dorozumění“. Komunikačním médiem tak je třeba rozumět takřka cokoliv, co zprostředkuje propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a (potenciálním) voličem, ať už jde o tištěný materiál, plakát, transparent, velkoplošné sdělení, audiovizuální materiál či o internetovou stránku. Jakékoliv komunikační médium, které nese sdělení odpovídající definici volební kampaně, je předmětem regulace kampaně. Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující strany, hnutí či kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Specifickou výjimku z tohoto širokého výkladu představují komunikační média obcí, krajů a právnických osob ovládaných obcemi a kraji. K tomu viz otázka č. 11.

Účelem volebního zákona v aktuálním znění je regulovat volební komunikaci mezi kandidujícími subjekty a adresáty kampaně jako celek, a to co se týče všech jejích hmotných (případně elektronických či audiovizuálních) výstupů. Ostatně pokud by zákon vynechal některé typy komunikace, velmi by tím narušil svůj celkový účel: umožnil by jakýsi neregulovaný prostor pro kampaň, který by se stal hojně využívaným právě těmi subjekty, které by měly v úmyslu se pravidlům zákona vyhnout. Krom toho by se výklad zákona mimořádně ztížil tím, že by bylo nejprve třeba složitě definovat, která kampaň (tj. jakými prostředky vedená) je regulovaná a která nikoliv.

Pro úplnost je třeba upozornit na to, že výraz „komunikační médium“ je mimo kontext volební kampaně užit také v § 1 odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Pojem „komunikační médium“ použitý volebním zákonem je však autonomním pojmem užívaným v tomto přepise, který je třeba vykládat optikou tohoto zákona a podle jeho smyslu a účelu. Zákon o volbách do Evropského parlamentu ostatně ani nijak na zákon o regulaci reklamy neodkazuje a nečiní tak ani důvodová zpráva. Zákon o regulaci reklamy proto není v tomto ohledu relevantní a jeho definice „komunikačního média“ se pro účely volební kampaně neužije.

14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
Stanovisko určeno pro

Nikoliv, nejde o povinnost toho, kdo pro volební kampaň poskytuje své reklamní plochy nebo zajišťuje distribuci letáků. Přesto doporučujeme osobám, které poskytují reklamní plochy k umístění volební kampaně, distribuují letáky a podobně, aby zadavatele, případně zhotovitele, o jejich zákonné povinnosti informovaly.

Volební zákon v § 59 odst. 6 stanovuje povinnost označit propagaci nebo volební agitaci šířenou prostřednictvím komunikačních médií informací o jejich zadavateli a zpracovateli (stanovisko úřadu k pojmu zadavatel a zpracovatel zde, stanovisko k sousloví komunikační médium zde). Kandidující politické strany a hnutí a jejich koalice jsou povinny označit jimi využité prostředky volební kampaně svým názvem nebo zkratkou. Registrované třetí osoby musí prostředky kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným úřadem. V § 59g a § 59h pak definuje přestupky „fyzických osob“, respektive správní delikty „právnických a podnikajících fyzických osob“ spojené s nesplněním těchto povinností. Jakkoliv „fyzické osoby“ a „právnické a podnikající fyzické osoby“ nejsou v těchto dvou paragrafech blíže specifikovány, v § 59 odst. 6 se hovoří výslovně pouze o kandidujících politických stranách a hnutích a jejich koalicích a o registrovaných třetích osobách. Z toho lze dovodit, že přestupek, respektive správní delikt v souvislosti s nesplněním povinnosti označit dle zákona prostředky volební kampaně, mohou pouze kandující subjekty a třetí osoby.

15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů ze stran, které kandidují ve volbách, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon v § 59 odst. 4 zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Pojem komunikační médium ve specifické souvislosti s tímto ustanovením jsme vyložili zde. Volební kampaní se přitom dle odst. 1 téhož paragrafu rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, hnutí nebo koalice a jejich kandidáta.

Je přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti, tedy zejména členů zastupitelstev, rad a starostů, primátorů či hejtmanů, a to i v situaci, kdy tito představitelé samospráv současně reprezentují kandidující politický subjekt či jsou sami kandidáty některého subjektu. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga politické strany u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidujícího politického subjektu, čímž by byl naplněn význam pojmu volební kampaň.

16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet? (31. 5. 2018)
Stanovisko určeno pro

Kandidující subjekt nebo třetí osoba oznamuje Úřadu jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu politické strany, hnutí nebo registrované třetí osoby (typicky na webu příslušné banky). Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na transparentní účet uveden (byť tento odkaz na internetové stránce kandidujícího subjektu nebo třetí osoby být zveřejněn musí), ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou.

Je důležité, aby kandidující subjekty i třetí osoby prováděli průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených odkazů na volební účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistili jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslali Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu.

17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání volebního mítinku politické strany, setkání s některým kandidátem a podobně?
Stanovisko určeno pro

Ne, obecní rozhlasy nemohou být pro tento účel používány. Obdobnou otázkou jsme se jako úřad zabývali výše v otázce č. 11 (odkaz zde). Volební zákon v § 59 odst. 4 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce (nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí). V souvislosti tímto ustanovením se komunikačním médiem, jak vyplývá mj. i z důvodové zprávy k zákonu, míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje a podobně). Volební reklama může být umístěna pouze na velkoplošných zařízeních kraje či obce. Obecní rozhlas je však komunikačním médiem ve smyslu sdělovacího prostředku, nikoliv velkoplošným zařízením. Proto nemůže být k volebním sdělením, byť jen v podobě komerčního oznámení o konání mítinku, používán.

18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanty strany nebo polep na vlastním automobilu sympatizanta?
Stanovisko určeno pro

Ne, není. Jedná se o podobnou situaci, jakou jsme řešili v otázce č. 5 (odkaz zde). Prezentace drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně) nejsou formami sdělení, za které se obvykle poskytuje úplata. Není tedy třeba ani registrace jako třetí osoby, ani dohody s příslušnou kandidující stranou kvůli započtení hodnoty této prezentace do limitu nákladů. Totéž platí o jednotlivé nálepce na vlastním automobilu sympatizanta (či v případě negativní kampaně naopak odpůrce strany), za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr budeme jako úřad považovat plochu odpovídající formátu A4 (cca 620 cm2). Pro úplnost dodáváme, že zcela odlišnou situací je komerční nošení propagačních převleků (kostýmů) na veřejných prostranstvích (obvykle spojené například s rozdáváním letáků) či vícenásobný polep vozidla materiály, které by samy o sobě byly drobné, ale jejich celková plocha by významně přesáhla formát A4. V těchto případech by nepochybně již šlo o kampaň, jejíž hodnotu by bylo nutné do limitu nákladů započítat.

19. Kandidující politická strana v průběhu kampaně zjistila, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
Stanovisko určeno pro

Pokud plnění (typicky v rámci smluvního vztahu se zhotovitelem kampaně) proběhlo v době po oficiálním startu kampaně (tedy po vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů), musí se započítat do nákladů kampaně bez ohledu na to, že se předmět toho plnění v kampani nijak nevyužije. Ostatně od vyhlášení voleb musí být všechny náklady kampaně bez výjimky hrazeny z volebního účtu. Plnění, která proběhla před oficiálním startem kampaně a kandidující strana se rozhodla je v kampani nijak nepoužít, není třeba do limitu nákladů počítat.

20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon v § 59, § 59b a § 59c říká, že volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidujícího politického subjektu a jeho kandidáta, za kterou se platí, že financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň ocenitelné v penězích a že k úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. Využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě a podobně, které slouží k propagaci daného kandidujícího subjektu či jeho kandidátů, lze považovat za integrální součást volební kampaně. Nespatřujeme tedy žádný zákonný důvod, který by nás opravňoval k vyjmutí těchto nákladů stran z nákladů kampaně. Využívání služeb externích poradců však není vždy tímtéž jako využití stálých zaměstnanců či osob v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i nevolební agendu, v průběhu volební kampaně.

V případě, že jde o služby, které strana pořizuje externě (na zakázku od firem, podnikajících fyzických osob či formou dohody o provedení práce, smlouvy o dílo atp.), s výjimkou stálé pozice tiskového mluvčího, jsou tyto služby nákladem kampaně jako každá jiná nakoupená služba či zboží. Nehraje přitom roli, zda strana tuto zakázku zadala před zahájením kampaně, po zahájení kampaně či zda jde dokonce o trvalou spolupráci. Strana takovému zhotoviteli zadává (byť periodicky) zakázku na činnosti spojené s její propagací a zhotovitel straně za tyto konkrétní služby vystavuje faktury (případně inkasuje odměnu ze smluvního vztahu). Tyto výdaje musí strana zaúčtovat na vrub nákladů kampaně a hradit je z volebního účtu. V případě souběhu více kampaní (například sněmovní a prezidentské) musí být služby zhotovitele fakturovány a evidovány odděleně pro každou z běžících kampaní, tak aby nedocházelo ke zkreslení nákladů na některou kampaň.

V případě, že strana trvale zaměstnává pracovníka, jehož pracovní náplní je výhradně zajišťování politického marketingu, působení na sociálních sítích a podobně, nahlíží se na mzdové náklady tohoto zaměstnance stejně jako u externího nákupu služeb, tzn. v době volební kampaně jsou výdaje spojené s tímto zaměstnancem nákladem kampaně. Pokud jsou k práci na kampani využiti stálí zaměstnanci strany či osoby v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i jinou agendu než propagaci strany (spadají sem typicky i tiskoví mluvčí), považujeme za náklad kampaně situaci, kdy tomuto zaměstnanci budou za práci na kampani nad rámec obvyklé pracovní náplně vypláceny odměny, nebo dojde z důvodu vyššího pracovního nasazení ke zvýšení pracovního úvazku spojeného se zvýšením mzdy. Rozdíl oproti běžné mzdě takového zaměstnance je považován za náklad kampaně a měl by být zaúčtován obdobně, jako jsme uvedli výše. V případě, že zaměstnanec strany se na kampani podílí nad rámec svých běžných pracovních povinností bez nároku na odměnu, nahlíží se na něj jako na dobrovolníka (stanovisko k využití dobrovolníků viz otázka 21). V této souvislosti považujeme za vhodné upozornit, že náš úřad vykonává dohled nad hospodařením stran soustavně, tedy i v době mimo volební kampaně, a že v rámci takovýchto kontrol bude úřad zajímat mimo jiné otázka, zda nákup služeb marketérů, poradců a podobně nebyl skryt za dočasné přijetí osoby zhotovitele do pracovního poměru.

21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
Stanovisko určeno pro

Dobrovolníci se na kampaních stran podílejí bez nároku na odměnu, avšak svojí prací mohou kandidujícímu subjektu poskytnout bezúplatné plnění. Zohlednění v nákladech kampaně je tedy odvislé od „ceny obvyklé“ takové práce. Ta závisí na tom, v jakém vztahu je dobrovolník ke straně, které s kampaní pomáhá, a k jejím kandidátům. Členy strany, kandidáty v daných volbách (nemusí jít nutně o členy strany) a jejich rodinné příslušníky považujeme za dobrovolníky, kteří se na kampani podílejí v principu zdarma, cena obvyklá je tedy u těchto dobrovolníků nulová a strana získává bezúplatné plnění s nulovou hodnotou (je třeba jej takto uvést ve zprávě o financování kampaně). Ostatní dobrovolníci jsou považováni za svého druhu brigádníky a byť za svoji práci nedostanou odměnu, kandidující subjekty mají jejich práci evidovat jako bezúplatné plnění s nenulovou hodnotou (vykáže se obvyklá cena dané práce).

22. Je příspěvek na volební náklady výdajem volební kampaně a započítává se do limitu kampaně?
Stanovisko určeno pro

Není a tedy nezapočítává. Volební zákon v § 21 odst. 4 sice podmiňuje registraci kandidátní listiny uhrazením příspěvku ve výši 19 tis. Kč, jde však fakticky o administrativní poplatek a nikoliv o náklad, který by souvisel s kampaní, jak ji definuje § 59 odst. 1 volebního zákona.

23. Mají kandidující strany povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon neukládá kandidujícím stranám povinnost volební účet zrušit. V § 59a odst. 7 pouze stanovuje podmínky, po jejichž splnění je zrušení účtu možné. Strany si tedy mohou účet ponechat. Není však možné tento účet opakovaně použít v dalších volbách, a to ani ve volbách stejného typu (například evropských). § 59a odst. 1 totiž stanovuje každému kandidujícímu subjektu povinnost si do 5 dnů od vyhlášení voleb účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nové volby, nový účet“.

24. Jestliže se dobrovolnická práce člena strany, kandidáta a jejich rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
Stanovisko určeno pro

Ne, neplatí. Dobrovolnickou prací se rozumí lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně. V případě, že člen strany, kandidát či jejich rodinní příslušníci poskytnou například svoji nemovitost k umístění volební reklamy, řídí se stejnými pravidly jako ostatní sympatizanti strany – k tomu viz otázka č. 2.

25. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách, a sociálních sítích? (aktualizováno 15. 6. 2021)
Stanovisko určeno pro

Internetové stránky

Internetové stránky kandidujícího subjektu jsou jednou z forem jeho propagace, za kterou se platí, nebo obvykle platí (programování stránek, tvorba grafiky, umístění profesionálně vytvořeného loga, platba za doménu atd.). Stránky zřizované v přímé souvislosti s volební kampaní (např. nezávislými kandidáty, volebními koalicemi atp.) se tedy automaticky stávají prostředky volební kampaně. Pokud v souvislosti s kampaní dochází též k navýšení běžných výdajů na webovou prezentaci politické strany či hnutí, která svoje stránky provozuje dlouhodobě i mimo dobu volební kampaně (nová volební grafika, tvorba nových podstránek souvisejících s kampaní, umísťování volebních materiálů atp.), stává se toto navýšení volebním výdajem (viz též otázka č. 20). Proto je nutné tyto náklady nejen vykázat jako výdaje na volební kampaň (jak to dělat v případě souběhu více voleb nebo koaliční kampaně najdete v otázce 49 v sekci věnované volbám do Parlamentu ČR respektive v otázce 48 v rámci této sekce), ale rovněž webové stránky v průběhu volební kampaně označit podle zákona informací o zadavateli a zpracovateli. Protože je pro webové stránky typické, že jejich prohlížení běžnými uživateli začíná na základním rozcestníku – úvodní stránce (typicky www.nazevpolitickestrany.cz), postačí označení právě tohoto úvodního zobrazení a není už nutné označovat stránky v nižších úrovních.

Sociální sítě

Textové příspěvky („posty“) na sociálních sítích není třeba doplňovat informací o zadavateli a zpracovateli (výklad pojmů viz otázka č. 6), audiovizuální prvky (fotografie, videa, případně audionahrávky) informaci o zadavateli a zpracovateli obsahovat mají.

Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo jej spravuje (v tomto případě kandidujícího subjektu – ať už jednotlivce, politické strany a hnutí, či registrované třetí osoby) také možnost sdílení publikovaného obsahu („postů“) dalšími uživateli. Každý „post“ převzatý jiným uživatelem sítě (tedy viditelný na jeho profilu, timeline, zdi a podobně) však obsahuje informaci o tom, odkud byl převzat. Je tedy možné se proklikem dostat na profil dané strany, kandidáta či registrované třetí osoby atp. U textových sdělení tedy není třeba, aby ke každému postu byla připojena informace o zadavateli a zpracovateli – je však nutné její uvedení na hlavní stránce profilu daného subjektu provozujícího kampaň. Poněkud jiná situace je však u obrázků, fotografií, videí a audio nahrávek – ty lze vkládat do jiných internetových stránek či stáhnout a dál šířit jinými způsoby. Proto by všechny grafické a audiovizuální prostředky volební kampaně měly mít v sobě zakomponovánu informaci o zadavateli a zpracovateli (povinným údajem je také zkratka či název strany, respektive identifikace třetí osoby).

V případě videí se musejí povinné informace uvést formou titulku nejlépe na začátku nebo na konci videa. V případě audio nahrávek musí být tyto informace sděleny ústně. Jedná-li se o živý přenos (streamování), do kterého není možné vkládat titulky, uvede se informace o zadavateli a zpracovateli na stránce či platformě, na níž je přenos přístupný (například v popisu události). Titulek se zpětně doplní až do záznamu, pokud je možné jeho spuštění či stažení mimo stránku či platformu, kde byl živý přenos vysílán a kde je informace uvedena.

(Jsme si vědomi toho, že i textové příspěvky lze zkopírovat a publikovat mimo prostředí sociálních sítí, v tomto případě by však uvádění zadavatele a zpracovatele bylo poněkud nadbytečné, neboť není v možnostech kandidujících subjektů či kohokoliv jiného ovlivnit, aby takový šiřitel spolu s textem zkopíroval i zákonem požadovanou informaci).

26. Jak naložit s výdaji na kampaň volební koalice, byla-li koaliční dohoda vypovězena a strany či hnutí pokračují v kampani samostatně?
Stanovisko určeno pro

Finanční poměry mezi stranami volební koalice řeší legislativa jen v souvislosti s distribucí stálého příspěvku mezi subjekty koalice, které se pro jeho výplatu kvalifikovaly. Zákon č. 424/1991 Sb., o politických stranách, v platném znění, v § 20 odst. 8 uvádí, že „pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, (…) dělí se volební výsledek rovným dílem.“ Zastáváme názor, že toto pravidlo se má analogicky vztahovat i na rozdělení nákladů volební kampaně mezi kandidující subjekty. Pokud koaliční smlouva obsahuje ujednání o poměru, v jakém se jednotlivé strany koalice budou podílet na celkových nákladech kampaně, platí, že při vypovězení koaliční smlouvy se dosud vynaložené náklady na kampaň koalice započtou v daném poměru do limitu nákladů na kampaň jednotlivých „nástupnických“ stran. V případě, že koaliční smlouva takové ujednání neobsahuje, započtou se při rozpadu koalice dosud vynaložené náklady na kampaň koalice rovným dílem mezi jednotlivé subjekty.

27. Jakým způsobem se aplikuje limit nákladů na kampaň v případě, že strana či hnutí kandiduje „s podporou“ jiné strany nebo hnutí?
Stanovisko určeno pro

Kandidatura „s podporou“ není upravena legislativou. Jedná se o neformální vyjádření spolupráce dvou či více stran, z nichž pouze jedna registruje svým jménem kandidátní listinu. Na listině jsou vedle nominantů kandidující strany umístěni také zástupci podporujících subjektů.

Na rozdíl od volební koalice, která vstupuje do kampaně oznámením společného volebního účtu koalice našemu úřadu a bývá obvykle založena koaliční dohodou (srov. § 20 odst. 8 zákona č. 424/1991 Sb., v platném znění), je třeba na strany, které pouze deklarují vzájemnou podporu, nahlížet jako na samostatné subjekty. Straně, která vyjadřuje zájem podpořit kandidaturu jiného subjektu, nelze znemožnit založení vlastního volebního účtu a vedení samostatné kampaně. Každá z takových stran tedy disponuje limitem nákladů na kampaň ve výši 50 mil. Kč. Jestliže však takováto podporující strana nepodá v zákonem stanoveném termínu registraci vlastní kandidátní listiny v žádném volebním kraji a současně umístí své zástupce na listinu jiného subjektu, připočte náš úřad volební výdaje podporující strany k nákladům na kampaň subjektu, který takovou společnou kandidátní listinu registroval. Jinými slovy: při kandidatuře „s podporou“ bude náš úřad sčítat náklady na kampaň všech subjektů, které se podílely na volební kampani a následně umístily své zástupce na společnou kandidátní listinu. Nesmí přitom být překročen kumulovaný limit nákladů ve výši 50 mil. Kč.

28. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
Stanovisko určeno pro

Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce (a mezi nimi nejvýrazněji ústavní činitelé) se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je činitel současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce sladit s pravidly kampaně, která stanovují volební zákony a rozhodnutí soudů.

Po novelizaci legislativy v roce 2016 obsahují všechny české volební zákony (s výjimkou komunálních voleb) časové i obsahové vymezení volební kampaně. V době od vyhlášení voleb do jejich ukončení se jakákoliv propagace kandidující strany, hnutí či kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň.

Český právní řád používá různé termíny pro označení představitelů veřejné moci. V následujícím textu používáme označení „veřejný činitel“. Rozumíme jím jak ústavní činitele (uvedené v Ústavě ČR), tak všechny ostatní veřejné funkcionáře vymezené v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění.

Je zřejmé, že veřejní činitelé, kteří kandidují ve volbách, se při výkonu svých funkcí zčásti ocitají v režimu volební kampaně. Proto může být v některých případech nutné pozměnit charakter veřejného vystupování. Je také třeba dbát na to, aby se náklady na tu část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, promítla v evidenci nákladů kampaně.

Máme-li posoudit charakter veřejného vystupování, je třeba nejprve vymezit, co se jím rozumí. Zastáváme stanovisko, že veřejné vystupování je prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele, nebo politického subjektu, který zastupuje, před občany, kteří nereprezentují orgány veřejné moci nebo instituce zřizované orgány veřejné moci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou oficiální projevy před veřejností, pronášené z titulu držitele veřejné funkce (typicky u příležitosti významných událostí, výročí, státních svátků a podobně).

Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandující veřejní činitelé dbát na to, aby v kampani nevystupovali z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměli při tomto vystupování svou funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně.

Pokud jde o náklady na realizaci takto definovaných veřejných vystoupení, je třeba, aby byly hrazeny z jiných než veřejných rozpočtů (viz citovaný nález Ústavního soudu). V případě, že náklady nehradí kandidát či kandidující subjekt ze svého volebního účtu, je třeba zaevidovat je v souladu s příslušným volebním zákonem jako bezúplatné plnění.

S tématem souvisí též stanovisko č. 32 a stanovisko 36 ..

29. Mohou obce poskytnout své plakátovací plochy k volební kampani? Za jakých podmínek?
Stanovisko určeno pro

Tuto problematiku jsme v širší perspektivě rozebrali ve stanovisku č. 11 – zde. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. Upozorňujeme, že legislativa rozlišuje podmínky pro využití plakátovacích ploch v době do 16 dní před konáním voleb a v posledních 16 dnech kampaně.

Obce, kraje i jimi ovládané osoby mohou umožnit výlep volebních plakátů a jiné volební reklamy na všechna velkoplošná zařízení, která vlastní či spoluvlastní (plakátovací plochy, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení, vozy MHD a podobně). Zákon o politických stranách (č. 424/1991 Sb.) ale stranám a hnutím zakazuje přijmout od obcí, krajů a jimi ovládaných osob dar či jiné bezúplatné plnění. Kandidující strany a hnutí, které chtějí například vylepit plakáty na obecní plakátovací plochu, tedy musejí dané obci za vylepení plakátů zaplatit. Musí přitom jít minimálně o „cenu obvyklou“, neboť cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samosprávy vůči politické straně. Cena obvyklá však nemusí být automaticky ve všech případech cenou tržní či komerční. Při stanovování ceny obvyklé lze vycházet z předchozí praxe kraje nebo obce týkající se voleb do Parlamentu České republiky. Pokud v obci dosud bylo dosud praxí poskytování ploch bezplatně, je nyní třeba inkasovat alespoň symbolickou částku. Obec však není povinna nabízet výlepové plochy výhradně za poplatek. Pokud obec dosud poskytovala své plakátovací plochy zdarma, nemusí na této praxi nic měnit. Politické strany a hnutí by však neměly na takové plochy své plakáty zdarma vylepovat, protože by tím přijaly bezúplatné plnění, což jim zákon zakazuje.

Vzhledem k tomu, že strany jsou povinny ve svém účetnictví zaznamenat každý náklad volební kampaně, doporučujeme, aby o pronájmu plochy byla uzavřena alespoň jednoduchá dohoda či obdobná forma záznamu. Tento účel může plnit i příjmový doklad, v němž bude uvedena doba pronájmu, rozsah vyhrazené plochy a cena. Po ukončení doby pronájmu by plakáty měly být odstraněny.

Vyhrazení plakátovacích ploch pro volební kampaň není povinností obce. Je jen na obci, zda plochy poskytne, či ne. Pokud se rozhodne plochy poskytnout, je třeba pamatovat, že legislativa počítá s odlišným režimem v době do 16 dní před konáním voleb a v posledních 16 dnech kampaně (§ 59 odst. 4 volebního zákona). V době do 16 dní před konáním voleb nestanovuje zákon žádnou podmínku rovného přístupu k plochám obcí. Lze tedy uplatnit pravilo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Pokud se starosta rozhodne pro posledních 16 dní přede dnem voleb vyhradit zvlášť plochy ve smyslu § 59 odst. 4 volebního zákona (nové či v rámci již využívaných ploch), musí možnost jejich využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů. V této době tedy musí být každé kandidující straně nebo hnutí, která o to projeví zájem, umožněno se na plakátovacích plochách prezentovat, a to za rovných podmínek, tedy například za stejnou cenu. V případě, že starosta nevyužije tohoto práva a plochu dle § 59 odst. 4 volebního zákona nevyhradí, může obec dále plochy pronajímat v obdobném režimu jako v době do 16 dní přede dnem voleb.

Viz též:
15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů ze stran, které kandidují ve volbách, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání volebního mítinku politické strany, setkání s některým kandidátem a podobně?

30. Může být kandidát strany či hnutí současně registrovanou třetí osobou pro téže volby?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon v § 59 odst. 2 uvádí, že povinnost registrovat se jako třetí osoba má ten, kdo hodlá vést kampaň bez vědomí kandidující politické strany či hnutí. Kandidát strany či hnutí svým vystupováním v kampani reprezentuje subjekt, který jej na svoji listinu umístil. Proto principiálně platí, že se na případnou kandidátem individuálně vedenou kampaň nahlíží, jako by byla vedena s vědomím strany. Z tohoto důvodu by tedy kandidáti stran a hnutí neměli v kampani vystupovat jako registrované třetí osoby.

Současně však volební zákon v § 59e odst. 4 ukládá úřadu provést registraci každého žadatele, jehož žádost je úplná, a u nějž nenastal žádný z taxativně vyjmenovaných důvodů pro odmítnutí žádosti (odst. 2 téhož paragrafu). Skutečnost, že žadatel je kandidátem některého subjektu ve stejných volbách, pro něž má být jako třetí osoba registrován, není ve zmíněném ustanovení uvedena jako důvod pro odmítnutí žádosti. Nadto legislativa neposkytuje úřadu žádný nástroj, jak ověřit, zda osoba, která o registraci žádá, není kandidátem některé strany či hnutí v daných volbách.

I přes výše zmíněný principiální postoj proto úřad rozhodne o registraci žadatele, který není uveden v § 59e odst. 2 volebního zákona a podal úplnou žádost, bez zkoumání, zda žadatel je kandidátem. Pokud však při následné kontrole financování kampaně vyjde najevo, že osoba uvedená v registru třetích osob pro dané volby byla kandidátem strany či hnutí, budou náklady na volební kampaň takové třetí osoby připočteny k volebním nákladům příslušného subjektu. Vzhledem k volebnímu systému pro volby do Evropského parlamentu totiž nelze udělit hlas individuálnímu kandidátovi, ale pouze straně či hnutí jako celku (kandidátovi lze udělit pouze přednostní hlas).

Současně platí, že registrace kohokoliv jako třetí osoby nepředstavuje výjimku z § 18 odst. 2 zákona o politických stranách, podle nějž strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění od jedné a téže osoby, pokud by jejich úhrn překročil částku 3 miliony korun v kalendářním roce. Volební náklady registrované třetí osoby, která je kandidátem strany ve volbách, nepochybně představují formu daru či jiného bezúplatného plnění této straně, a zahrnují se tedy do zmíněného třímilionového limitu.

Doporučujeme proto kandidujícím stranám, hnutím či jejich koalicím průběžně sledovat, zda v registru třetích osob na webu úřadu nefiguruje i některý z jejich kandidátů.

31. Jaké podmínky musí splňovat volební účet coby účet transparentní?
Stanovisko určeno pro

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

32. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
Stanovisko určeno pro

Tuto problematiku jsme v jiném ohledu rozebrali ve stanovisku č. 8 – zde. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. S tématem souvisí také stanovisko 28 – zde.

Rozhodujícím kritériem pro posouzení udělených záštit je, zda událost či akce, jíž je v době volební kampaně záštita udělena, bude sloužit k propagaci kandidujícího politického subjektu nebo jeho kandidáta. V případě, že v souvislosti s událostí, akcí atp. neproběhne žádná propagace, není záštita vnímána jako volební kampaň ve smyslu zákona. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by například na propagačním letáku bylo u veřejného činitele, který záštitu uděluje, zobrazeno logo strany, nebo by se zaštiťující osoba prezentovala jako kandidát v nadcházejících volbách, šlo by o volební kampaň.

33. Podle volebního zákona mají kandidující subjekty poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány? (Aktualizováno 20. 10. 2020)
Stanovisko určeno pro

Volební zákon skutečně v § 59d odst. 5 ukládá kandidujícím stranám, hnutím a koalicím povinnost zaslat našemu úřadu mimo jiné veškeré účetnictví týkající se volební kampaně, a to do 90 dní ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb.

Je tedy třeba, aby kandidující subjekty uplatnily ve svém účetnictví takové postupy a nástroje, aby byly schopny jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. K tomuto účelu jsou v účetnictví k dispozici různé nástroje – například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetního deníku a podobně.

Kromě účetních soupisů, jejichž přehled uvádíme níže, žádáme kandidující subjekty také o dodání reportu reklam ze všech veřejných profilů na Faceboku, které byly v kampani použity. Postup pro vytvoření reportu naleznete zde:
>> Jak získat přehled reklam na Facebooku, který po vás chceme doložit? <<

Report reklam na Facebooku zašlete úřadu spolu s volebním účetnictvím.
Úřad očekává, že z účetnictví od kandidujících subjektů obdrží zejména

průvodní dopis s uvedením celkových výdajů volební kampaně vč. DPH za kandidující politickou stranu, hnutí nebo koalici jako jedno číslo vzniklé prostým součtem všech výdajů za volební kampaň do Evropského parlamentu, vynaložených kandidující politickou stranou, politickým hnutím, koalicí nebo kandidátem a přijatých bezúplatných plnění,
účtovou osnovu s uvedením výhradně těch účtů, na kterých byly účtovány účetní případy související s výdaji na volební kampaň do EP,
účetní deník související výhradně s výdaji na volební kampaň do EP vedený chronologicky podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
hlavní knihu související výhradně s výdaji na volební kampaň (účty účtových tříd 2, 3, 5, 6, případně dalších) vedenou systematicky podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
Číselné řady všech prvotních dokladů (od č. ……. do č. …….) podle druhu
(Alternativa k neexistujícím číselným řadám prvotních dokladů – v případě, že účetní jednotka nevede speciální číselné řady prvotních dokladů týkajících se výdajů na volební kampaň, potom uvede jiný způsob odlišení těchto dokladů od dokladů vyplývajících z běžného provozu a uvede počty prvotních dokladů zařazených do účetnictví o financování volební kampaně, a to podle druhu.)
soupis veškerých dokladů, které nesou informace o účetních případech souvisejících s výdaji na volební kampaň. Doporučujeme formu tabulky s těmito sloupci:
- Druh dokladu
  Druhem dokladu se rozumí
  - Faktury nebo zálohové faktury přijaté, které byly uhrazené z volebního účtu
  - Doklady vyúčtovávající bezhotovostní platby uskutečněné platební kartou
  - Pokladní doklady
  - Doklady prokazující případné další hotovostní platby výše neuvedené
  - Interní doklady (bezúplatná plnění; vyčíslení rozdílu do ceny obvyklé; částky, které s vědomím kandidátů uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby, v případě, kdy je kandidující subjekt současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů, včetně předkontace, a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně.…)
- Interní číslo dokladu
- Částka v Kč vč. DPH
- Účel
- Dodavatel (příjemce platby nebo poskytovatel bezúplatného plnění
- Poznámka

Úřad upozorňuje, že v případě nesplnění některé z povinností souvisejících se zveřejněním údajů o financování kampaně nebo jejich zasláním Úřadu, může Úřad dle § 63 bod 2 odst. 5 písm. a) zákona 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu udělit pokutu v rozmezí 10.000,- Kč až 100.000,-Kč.

V případě vzniku společných volebních výdajů ve smyslu odpovědi na otázku č. 43 ke krajským volbám, Úřad doporučuje následující postup:

Plátce společných volebních výdajů vyhotoví k přijaté faktuře ROZDĚLOVNÍK dle návodu uvedeném v odpovědi na otázku č. 43 ke krajským volbám.

Další postup je odvislý od toho, zda plátce společných výdajů vede volební účetnictví dotčených subjektů, či nikoli:

V případě, že plátce společných výdajů nevede volební účetnictví dotčeným subjektům, Úřad preferuje, aby plátce přidělenou část ze společných výdajů mezi dotčené subjekty převedl formou přefakturace. K přefakturační faktuře bude přiložen ROZDĚLOVNÍK.

V případě, že plátce společných výdajů vede volební účetnictví dotčeným subjektům, tak plátce přidělenou část ze společných výdajů mezi dotčené subjekty převede formou interního/ch dokladů s ROZDĚLOVNÍKEM.

V obou uvedených případech Úřad doporučuje plátci společných volebních výdajů k tomuto účelu vést analytiku k účtu 321 a nazvat ji: Dodavatelské faktury za společné volební výdaje.

V obou případech bude Úřad akceptovat také to, že část společných volebních výdajů bude bezúplatným plněním. U bezúplatného plnění nad 1 000,- Kč je třeba uzavřít smlouvu o poskytnutí bezúplatného plnění. Dárcem bezplatného plnění je subjekt, který uhradil fakturu za společné volební výdaje. Příjemci Úřad doporučuje evidovat takto darovanou část společných volebních výdajů v podrozvahové evidenci.

Příjemce přidělenou částku vykáže jako volební výdaj ve zprávě o financování volební kampaně Úřad doporučuje k popisu „účelu, na který byl výdaj použit“ připojit variabilní symbol, pod kterým byla faktura (plátcem společných volebních výdajů) uhrazena a předloží Úřadu všechny ROZDĚLOVNÍKY společných výdajů jako nedílnou součást veškerého volebního účetnictví.

34. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně?
Stanovisko určeno pro

Volební zákon nepřímo stanovuje termín, do nějž mohou kandidující strany a hnutí přijímat dary určené k úhradě nákladů kampaně. V § 59c odst. 4 totiž stranám, hnutím a koalicím ukládá povinnost nejpozději 3 dny přede dnem voleb zveřejnit stanovené údaje o všech osobách, které ve prospěch kandidujícího subjektu uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Strany samy si tedy musejí stanovit termín pro přijímání darů na volby tak, aby stihly včas zveřejnit zákonem požadované údaje o všech přispěvatelích. To neznamená, že by strany nesměly přijímat dary i po tomto termínu. Dary je možné přijímat nepřetržitě, avšak přispěvatelé by měli být srozuměni s tím, že po termínu, který si strana stanoví, již dar nebude považován za příspěvek na kampaň, ale na provoz strany.

Všechny dary, které strana přijímá (nejen v době kampaně) musejí přicházet na tak zvaný zvláštní účet, který každé uskupení (bez ohledu na to, zda kandiduje ve volbách) povinně zřizuje dle § 17a zákona o politických stranách. Volební náklady lze hradit výhradně z volebního účtu zakládaného podle stejného ustanovení. V době volební kampaně, kdy je třeba hradit náklady spojené a agitací, si strana průběžně dle potřeby přeposílá potřebný obnos peněz ze zvláštního účtu na volební účet (k tomu viz též stanovisko č. 9). Vždy, když strana na volební účet přepošle prostředky získané darem, musí údaje o příslušném přispěvateli evidovat tak, aby splnila výše zmíněnou povinnost zveřejnit všechny požadované informace do 3 dnů přede dnem voleb. Po této lhůtě již není možné přehled rozšiřovat. Lze však vykázat i dárce, jejichž příspěvky dosud na úhradu nákladů kampaně nebyly využity, pro případ, že by se později ukázala potřeba navýšit obnos na volebním účtu. Dary od přispěvatelů na kampaň, kteří byli uvedeni ve lhůtě do 3 dnů před volbami, je tedy možné mít uložené na zvláštním účtu. Na volební účet je lze přeposílat i později (k úhradě dobíhajících nákladů na kampaň). K uzavření veškerého účetnictví kampaně mají subjekty zákonnou lhůtu 90 dní po oznámení výsledků voleb. Nejpozději na konci této lhůty musejí Úřadu i veřejnosti poskytnout zprávu o financování kampaně dle § 59d odst. 3 volebního zákona. V této zprávě lze uvést již jen dárce, jejichž příspěvky reálně byly na úhradu nákladů kampaně využity. Nesmí zde však figurovat další přispěvatelé nad rámec informací zveřejněných do 3 dnů před konáním voleb.

35. Považuje se ručení za bankovní úvěr za dar či bezúplatné plnění? Za jakých podmínek?
Stanovisko určeno pro

Fyzická nebo právnická osoba, která se zaváže k ručení za bankovní úvěr politické strany nebo politického hnutí, se zavazuje poskytnout této straně bezúplatné plnění formou uhrazení závazku vůči úvěrující bance v případě, že si banka plnění od ručitele dle příslušné smlouvy o úvěru vyžádá a ten plnění provede. Bezúplatné plnění přitom nastává teprve okamžikem, kdy ručitel úvěr nebo jeho nesplacenou část za stranu uhradí. Dokud tato situace nenastane, jedná se pouze o závazek poskytnout bezúplatné plnění. To je důležité s ohledem na § 59c odst. 4 volebního zákona, který kandidujícím stranám ukládá nejpozději 3 dny před volbami zveřejnit mimo jiné informace všech osobách, které se zavázaly uhradit ve prospěch politické strany náklady na volební kampaň. Jedná-li se tedy o ručení za úvěr určený k pokrytí nákladů na kampaň, je třeba ručitele uvést v přehledu dle tohoto ustanovení.

Faktické poskytnutí bezúplatného plnění nastává teprve případným uhrazením úvěrového závazku strany (nebo jeho části) bance. To může nastat kdykoliv během trvání úvěru, tedy i v letech následujících po skončení volební kampaně a jejím vyúčtování. Úřad upozorňuje, že zákon o politických stranách v § 18 odst. 2 zakazuje stranám přijmout dar či jiné bezúplatné plnění, pokud by součet darů a bezúplatných plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 miliony Kč. Za jednu a tutéž osobu se dle stejného zákonného ustanovení považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k ručiteli osobou ovládající nebo ovládanou. V případě, že politická strana či hnutí nebude úvěr řádně splácet, poskytovatel úvěru, banka, přistoupí k zajištění pohledávky přesahující 3 miliony Kč a politická strana či hnutí nepřistoupí ke vrácení získaného bezúplatného plnění přesahujícího zákonný limit, může být spáchán přestupek podle § 19j odst. 2 písm. g) zákona o politických stranách. V případném správním řízení pak hrozí pokuta ve výši rovnající se dvojnásobku hodnoty bezúplatného plnění.

36. Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?
Stanovisko určeno pro

Ano, smí. Cestovní náklady v takovém případě hradí stát, ale strany je musí započíst do limitu výdajů na kampaň. O přijetí bezúplatného plnění od státu se v tomto případě nejedná. Strany se tedy nedopouštějí správního deliktu tím, že akceptují hrazení cestovních nákladů kandidujících ministrů státem.

Posouzení otázky, zda členové vlády smí v rámci kampaně používat služební vozidla, komplikuje rozpor v právní úpravě. Problematiku upravují duplicitně dvě normy. Je to jednak zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o státním rozpočtu pro rok 1993“ (zákon je i přes poněkud matoucí letopočet v názvu stále platný), a dále zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o platu a dalších náležitostech“.

V Článku V písm. a) zákona o státním rozpočtu pro rok 1993 je uvedeno, že vedoucí ústředních orgánů (tedy například ministři) „mají právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou.“ Naproti tomu z § 13 odst. 1 a § 6 odst. 1 písm. a) zákona o platu a dalších náležitostech vyplývá, že členové vlády mají právo na „užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici.“

Podle jednoho zákona je tedy členům vlády umožněno používat služební auto v omezeném rozsahu – k výkonu funkce a k umožnění styku s rodinou, kdežto v druhém zákoně je členům vlády užívání služebního auta svěřeno k osobní dispozici, tedy prakticky v neomezeném rozsahu. Pokud taková situace nastane, postupuje se podle dvou právních zásad: přednost dostane norma, která byla přijata později (lex posterior derogat legi priori), a dále má přednost zvláštní (konkrétnější) právní úprava před normou obecnou, nekonkrétní (lex specialis derogat legi generali). Z obou těchto výkladových pravidel vyplývá, že v otázce využívání služebních vozů ke kampani musí být aplikován zákon o platu a dalších náležitostech.

Členové vlády tedy mají svá služební auta k osobní dispozici, a to přímo ze zákona. Totéž platí o prezidentovi republiky (§ 13 odst. 1 a § 16 zákona o platech a dalších náležitostech). Pojem „osobní dispozice“ sice není v právní úpravě blíže rozebrán, ale vycházíme-li ze základního interpretačního východiska – jazykového výkladu, pak je třeba dojít k závěru, že pojem „osobní dispozice“ stanoví možnost nakládat se služebním autem k jakémukoli soukromému účelu a libovolně. Tím se rozumí i použití pro účely volební kampaně své či politické strany nebo hnutí.

Bylo by současně problematické dovozovat, že užívá-li prezident republiky či člen vlády služební auto v souladu s výslovným zákonným oprávněním, může tím způsobit neoprávněné jednání spočívající v poskytnutí bezúplatného plnění politické straně od státu ve smyslu § 18 odst. 1 písm. a) zákona o politických stranách, a to i kdyby služební auto užíval pro účely volební kampaně. Pokud by úřad zastával stanovisko, že možnost užít v kampani vozidlo určené k osobní dispozici je bezúplatným plněním od státu ve prospěch politické strany nebo hnutí, ve svém důsledku by založil odpovědnost dané politické strany nebo politického hnutí za přestupek. Úřad by tak při interpretaci zákonných pojmů vybral ze dvou možných ten, který by zakládal odpovědnost za správněprávní delikt. Z ustálené judikatury především Ústavního soudu však vyplývá, že úřad by neměl volit takový výklad právní normy, který ve svém důsledku povede k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku, když se nabízí více možných výkladů. Tento závěr upevňuje např. nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2007, sp. zn. I ÚS 643/06, ve kterém je konstatováno: „Je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody.“

Odlišnou otázkou však je zahrnutí nákladů na používání služebního vozidla do výdajů na volební kampaň ve smyslu § 59c odst. 1, resp. odst. 3 volebního zákona. Dle těchto ustanovení jsou výdaji na volební kampaň všechna plnění ocenitelná v penězích, mezi která jistě spadá i provozování služebního auta. Podle odst. 3 téhož ustanovení pak není rozhodné, zda plnění poskytuje politická strana či třetí osoba (např. stát z titulu zákonného oprávnění členů vlády či prezidenta užívat služební auto k osobní dispozici). Proto úřad zastává názor, že výdaji na kampaň jsou i náklady na užívání služebního auta poskytnutého k osobní dispozici, bez ohledu na to, že tyto náklady má dle zákona hradit stát. (Analogicky je výdajem na kampaň též použití soukromého vozidla osobou podílející se na kampani). Opačný výklad by odporoval zásadě rovnosti a svobodné soutěži politických sil (čl. 22 Listiny základních práv a svobod), neboť by osobám se služebním vozem umožnil bezplatnou dopravu na kampaň, zatímco ostatním by se tyto náklady započítávaly.

K této problematice viz též otázka 28 .

37. K jakému datu se má ve zprávě o financování volební kampaně uvést stav peněžitých dluhů, k jejichž splnění se strana v souvislosti s kampaní zavázala?
Stanovisko určeno pro

Všechny kandidující subjekty musí v souhladu s volebním zákonem vyhotovit zprávu o financování volební kampaně. Zprávu zveřejňují na svých internetových stránkách a zasílají úřadu, a to do 90 dní od vyhlášení konečných výsledků voleb, v případě voleb do Evropského parlamentu konaných 24. a 25. května 2019 tedy do 26. srpna 2019. Součástí zprávy je dle § 59d odst. 3 volebního zákona též přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice v souvislosti s financováním volební kampaně zavázali, s uvedením plnění, které bylo věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal. Rozhodné datum pro uvedení výše těchto závazků je datum, k němuž byla zpráva o financování kampaně vypracována.

38. Do kdy musí kandidující subjekt nebo kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?
Stanovisko určeno pro

Volební zákony pro jednotlivé typy voleb stanoví v příslušných ustanoveních jako začátek volební kampaně ve smyslu zákona den vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Současně volební legislativa určuje, že do 5 dní od takto definovaného začátku kampaně je kandidát nebo kandidující subjekt povinen zřídit si volební účet. Kandidát či kandidující subjekt jsou dále povinni oznámit Úřadu zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný. Legislativa explicitně nestanovuje lhůtu pro oznámení volebního účtu, předpokládá se tedy neprodlené oznámení.

V případě, že kandidát, kandidující subjekt nebo s jejich vědomím jiná osoba začali svým jednáním naplňovat znaky volební kampaně ve smyslu zákona až po uplynutí pěti dní od vyhlášení voleb, je dnem zahájení volební kampaně takového kandidáta nebo kandidujícího subjektu den, v němž svým jednáním poprvé naplnili znaky volební kampaně. Nejzazším termínem, jehož uplynutím již kandidát či kandidující subjekt z pohledu Úřadu zahájili volební kampaň (bez ohledu na to, zda její znaky svým jednáním naplňují), je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu. Úřad zastává stanovisko, že tito kandidáti a kandidující subjekty v den zahájení své volební kampaně již mají mít zřízený volební účet a tento mají povinnost Úřadu neprodleně oznámit.

39. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?
Stanovisko určeno pro

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

40. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?
Stanovisko určeno pro

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.

41. Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?
Stanovisko určeno pro

Volební zákony nestanoví konkrétní dobu, po kterou by registrované třetí osoby byly povinny ponechat zřízený a dálkově přístupný volební účet. Platí však, že jsou povinny do 10 dnů od skončení volební kampaně (tedy od publikace celkových výsledků voleb ve Sbírce zákonů) zveřejnit na svých internetových stránkách přehled všech výdajů. Tyto výdaje lze hradit pouze z volebního účtu. Volební účet tedy registrované třetí osoby nemohou zrušit předtím, než z něj uhradí všechny výdaje kampaně. Poté, co jsou všechny výdaje uhrazeny, již zákon neukládá registrovaným třetím osobám, aby volebním účtem dále disponovali a udržovali jej dálkově přístupný. Registrovaná třetí osoba je však povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu po dobu 5 let a předložit tyto výpisy na požádání Úřadu.

42. Co má obsahovat web s informacemi o financování volební kampaně?
Stanovisko určeno pro

Kandidující subjekt nebo registrovaná třetí osoba oznamuje Úřadu konkrétní adresu stránek s informacemi o financování své volební kampaně. Jde o stránku obsahující následující informace:

do 3 dnů před volbami průběžně doplňované informace o všech dárcích, jejichž příspěvky (ať už finanční či nefinanční) byly nebo mají být uplatněny ve volební kampani, nebo informace o tom, že žádné dary ani bezúplatná plnění nebyly pro financování kampaně využity (neboť pokud se stránka o podporovatelích vůbec nezmiňuje, není zřejmé, zda kandidující subjekt opomněl přehled zveřejnit, nebo podporovatele neměl); údaje o těchto plněních se dle zákona evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno (týká se kandidujících subjektů);
zpráva o financování volební kampaně (zveřejňují kandidující subjekty do 90 dnů od vyhlášení celkových výsledků voleb);
evidence prostředků na kampaň (zveřejňují registrované třetí osoby do 10 dnů od vyhlášení celkových výsledků voleb, která musí zahrnovat a) výdaje na předvolební výzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje);
objem, adresáti a účel převodu zbývajících peněžních prostředků z volebního účtu (zveřejňuje nezávislý kandidát do 15 dnů od převodu těchto prostředků).

Stránku s informacemi o financování kampaně doporučujeme využít i pro uvedení odkazu na volební účet pro dané volby.

43. Musí se ve výroční finanční zprávě a ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které strana vrátí poskytovateli?
Stanovisko určeno pro

Pokud strana či hnutí obdrží dar v rozporu se zákonem (například od nepřípustného nebo nedostatečně identifikovaného dárce, nad povolený limit, nebo nepodložený darovací smlouvou), případně pokud se rozhodne vrátit dar z jiného důvodu, rozhodují o nutnosti vykázat dar a jeho vratku ve výroční finanční zprávě či zprávě o financování kampaně dvě věci. Za prvé, dar a jeho vratku je nutné vykázat v případě, že strana či hnutí dar již využily, tedy převedly jej ze zvláštního účtu na některý z výdajových účtů (bez ohledu na to, zda převedené prostředky reálně utratily). Za druhé, dar je nutné vykázat, pokud jej strana měla k dispozici na konci účetního období, tedy k poslednímu dni kalendářního roku.

Jinými slovy, strana nemusí dar ve výroční zprávě nebo zprávě z kampaně vykazovat, pokud jej nepřevedla ze zvláštního účtu na jiné své konto a současně jej vrátila poskytovateli (nebo odvedla do státního rozpočtu) do konce kalendářního roku. Pokud strana darované prostředky již převedla ze zvláštního účtu na jiný účet, doporučujeme, aby je vrátila opět prostřednictvím zvláštního účtu, tak aby transakce byla transparentní a přístupná veřejnosti. Vrácené dary se v obou typech zpráv uvádějí jako samostatné položky daru, u nichž je však uvedena záporná hodnota.

Dar přijatý v rozporu se zákonem jsou strany a hnutí povinny vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění.

44. Jaké náležitosti musí splňovat internetová stránka s informacemi o financování kampaně?
Stanovisko určeno pro

Politické strany, hnutí nebo koalice i registrované třetí osoby si pro úhradu volebních nákladů zřizují transparentní volební účty (k tomu viz stanoviska 9, 16, 23 ,31, 33, 38, 39, 46). Volební účet však nemůže poskytnout všechny informace o finanční hodnotě kampaně. V přehledu transakcí jednak obvykle nelze uvést všechny požadované údaje o dárcích a jednak hodnotu volební kampaně netvoří jen peněžní úhrady z volebního účtu, ale také zboží a služby poskytnuté zcela nebo zčásti bezúplatně. Proto zákon ukládá kandidujícím subjektům a registrovaným třetím osobám zřídit vedle volebního účtu také internetovou stránku, kde budou zobrazovány všechny informace o financování kampaně (k rozsahu informací viz zejména stanovisko 46). Adresu této stránky jsou kandidující subjekty a registrované třetí osoby povinny oznámit úřadu, který ji zveřejní na svém webu. Občané by tak měli mít možnost se ze stránek úřadu proklikat k informacím o kampani všech účastníků voleb.

Stránka s informacemi o financování kampaně, jejíž adresu oznámí kandidující subjekty a registrované třetí osoby úřadu, musí splňovat následující kritéria.

Stránka musí být přístupná všem uživatelům internetu a ze všech obvyklých internetových prohlížečů, aniž by vyžadovala přihlášení nebo vybízela k registraci.
Informace o kampani musí být hlavním sdělením stránky, nesmí tedy být uvedeny jako dodatečná informace (například v zápatí stránky) a nesmí nad ní převážit jiný obsah.

Upozorňujeme kandidující subjekty, že zejména sociální síť Facebook není z výše uvedených důvodů vhodným prostředím pro uvádění požadovaných informací, protože i veřejná facebooková stránka vybízí návštěvníky, kteří sami nemají na této sociální síti profil, k registraci (nadto nepřetržitě a v krátkých intervalech, což znesnadňuje prohlížení stránky). Pokud navíc kandidující subjekt nebo registrovaná třetí osoba neoznámí úřadu odkaz na konkrétní příspěvek, v němž informace uvedl(a), ale pouze odkaz na facebookový profil jako takový, příspěvek s informacemi o financování volební kampaně se postupně odsouvá na pozdější body „časové osy“ a nemusí být snadno dohledatelný.

Doporučujeme tedy účastníkům kampaně, aby pro publikování informací o financování kampaně využívali buď vlastních domén a hostingu, nebo některé z veřejných služeb, jež obvykle nabízejí možnost publikování stránek zdarma (například sites.google.com, webnode.cz, estranky.cz, cs.wix.com a mnoho dalších).

45. Mohou „evropské politické strany“ kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v ČR nebo finančně podpořit české strany v kampani?
Stanovisko určeno pro

V nadpisu stanoviska je pojem „evropské politické strany“ záměrně označen uvozovkami, neboť se jím nemíní běžné strany působící v jednotlivých členských zemích, ale speciální subjekty, které od roku 2014 mohou vznikat na evropské, unijní úrovni (blíže viz nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1141/2014 nebo český zákon č. 246/2017, o evropských politických stranách a evropských politických nadacích). „Evropská politická strana“ ve smyslu těchto předpisů je tedy jinou právnickou osobou než národní politické strany v jednotlivých evropských zemích.

Vyjadřovat se k oprávněnosti kandidatury „evropských politických stran“ nebo jakýchkoliv jiných subjektů ve volbách do EP není v kompetenci našeho úřadu, nýbrž ministerstva vnitra. To na svých internetových stránkách uvádí, že kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu mohou podávat politické strany a politická hnutí registrovaná ministerstvem podle tuzemského zákona o politických stranách. „Evropské politické strany“ (a samozřejmě ani národní strany členských zemí) nejsou uskupeními registrovanými podle tohoto zákona.

Jako dohledový úřad zastáváme názor, že na „evropské politické strany“ lze pohlížet jako na běžné zahraniční politické strany. Česká legislativa umožňuje tuzemským politickým uskupením, aby od zahraničních stran přijímala dary. Tak jako každý jiný dárce, mohou zahraniční uskupení přispět českým stranám a hnutím maximálně 3 miliony Kč v jednom kalendářním roce.

Upozorňujeme však, že výše zmíněné evropské nařízení v čl. 22 uvádí, že „evropské politické strany“ nesmí přímo ani nepřímo financovat národní politické strany a hnutí, ani jejich volební kampaně či podporovat jednotlivé kandidáty. Případné dotazy k tomuto ustanovení nicméně neadresujte naší instituci, která není oprávněna vynucovat zmíněné evropské nařízení, ale Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (Authority for European Political Parties and European Political Foundations, Rue Wiertz 60, PHS6 C 95-97, B-1047 Brussels; +32/(0)2 28 32879; contact@appf.europa.eu.

46. Strana, hnutí, koalice nebo (v senátních volbách) nezávislý kandidát chtěli kandidovat a zřídili volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musejí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně? (Aktualizováno 13. 10. 2020)
Stanovisko určeno pro

Volební zákon rozlišuje mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním. Subjekty, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a webovou stránku s informacemi o financování kampaně. Tím dávají najevo svůj zájem do kampaně vstoupit a účastnit se jí. Lhůta pro registraci kandidátních listin je však až 66 dní před hlasováním. Mezitím se kandidující subjekt může z různých důvodů rozhodnout, že k registraci listiny nakonec nepřistoupí a voleb se nezúčastní.

Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) by měl být do 3 dnů před volbami zveřejněn přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách vypracována zpráva o financování kampaně. Jestliže má veřejnost prostřednictvím webu našeho úřadu možnost nahlížet do všech volebních účtů, měla by jeho prostřednictvím nalézt také tuto závěrečnou zprávu a na webech stran by měla nalézt údaje o podporovatelích. V případě, že strana, hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát pouze zřídili volební účet, ale nevyvíjeli žádnou činnost, která by odpovídala volební kampani dle zákona, nepřijali žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradili z volebního účtu žádné výdaje, je vhodné, aby na svém webu zveřejnili informaci o tom, že žádnou podporu nepřijali, a aby úřadu doručili a na svém webu zveřejnili zprávu o financování kampaně s nulovými položkami. Takový postup doporučujeme. Pokud však subjekt v době kampaně vyvíjel činnost odpovídající kampani, jak ji zákon definuje (bez ohledu na to, zda za ni z volebního účtu platil, nebo šlo o bezúplatné plnění), má povinnost přehled podporovatelů (nebo informaci, že žádní nebyli) zveřejnit a zprávu o financování kampaně vyhotovit, zaslat úřadu a umístit na své stránky stejně jako subjekty, které kandidátní listinu registrovaly a voleb se zúčastnily.

47. Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?
Stanovisko určeno pro

Internetové vyhledavače (Google, Seznam a podobně) nabízejí možnost zaplatit si za to, že určitou stránku zobrazí ve výsledcích hledání mezi prvními. Obliba těchto textových reklam stoupá a mohou být využity i při volební kampani. Nabízejí však poměrně malý prostor (několik desítek znaků) a tak uvedení informace o zadavateli a zpracovateli může významně limitovat sdělení samotné. Úřad proto považuje za přípustné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli v textové reklamě ve vyhledavači uveden nebyl, pokud informaci o tom, kdo tuto textovou reklamu zadal a zpracoval, obsahuje internetová stránka, na kterou inzerovaný odkaz směřuje. V případě, že cílová webová stránka obsahuje informaci o zadavateli a zpracovateli jiného prostředku kampaně (čili jsou uvedeny jiné subjekty, než které zadaly internetovou reklamu), nebo takovou informaci neobsahuje vůbec, je nutné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli byl obsažen přímo v textové reklamě zobrazené vyhledavačem, nebo aby byl na stránku doplněn. Bez ohledu na to, jestli je příslušná stránka propagována prostřednictvím vyhledavače nebo ne, musí vždy obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli prvků kampaně, pokud nějaké obsahuje.

48. Absence právní subjektivity volebních koalic a vzájemné vztahy jejich členů
Stanovisko určeno pro

Koalicím stran a hnutí ukládá volební zákon některé povinnosti (například zřídit volební účet, vykázat sponzory kampaně před volbami či zveřejnit zprávu o financování kampaně). Současně ale koalice nemají právní subjektivitu a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon, a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučujeme tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně v koaliční smlouvě, která může mj. upravovat i podíly členů koalice na případném státním příspěvku – viz stanovisko č. 26), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situace bude z hlediska dohledové činnosti jednodušší, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, Úřad však nemůže bránit tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily.

Nejčastěji řešené otázky:

Poskytnutí, respektive přijetí daru představuje vstup do právního vztahu, proto příjemcem či poskytovatelem daru za koalici může být jen některá ze stran koalice. Jedná-li se o finanční dar, musí jej strana koalice přijmout na svůj zvláštní účet podle zákona o sdružování (hotovostní dary musí na zvláštní účet vložit). Údaje o všech dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění ve prospěch koalice prostřednictvím stran koalice, jejichž dary a bezúplatná plnění byly koalicí v kampani využity, musejí být uvedeny jak v koaličním přehledu sponzorů zveřejňovaném tři dny před hlasováním, tak ve zprávě o financování volební kampaně.
Strana koalice, která zřídila pro koalici volební účet koalice a vede její účetnictví v dané kampani, nemůže ve prospěch koaliční kampaně poskytovat bezúplatná plnění. Jak vyplývá z předchozího bodu, při absenci právní subjektivity koalice by v takovém případě byla příjemcem bezúplatného plnění sama strana, která vede koalici účetnictví. Sama sobě strana bezúplatné plnění poskytnout nemůže. Proto strana, která vede účetnictví koaliční kampaně, může výdaje kampaně hradit pouze penězi.
Příspěvky jednotlivých stran koalice (které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví) na koaliční volební kampaň mohou být poskytnuty dvěma způsoby.

a) Buď mají podobu daru poskytnutého té straně koalice, která zřídila volební účet (viz též stanovisko 39) a vede volební účetnictví, jinou stranou koalice. V takovém případě je třeba dodržet všechny náležitosti, které se s darováním politické straně či hnutí pojí: darovací smlouva (u hodnot nad 1.000 Kč), převod peněz na zvláštní účet, vykázání dárce přijímající stranou před volbami i ve výroční finanční zprávě (poskytovatelem daru bude strana, která prostředky zaslala), limit 3 mil. Kč na rok.

b) Nebo mohou jednotlivé strany koalice prostředky zasílat přímo na volební účet koalice, a to ze svého zvláštního nebo provozního účtu. V takovém případě se jedná o provozní výdaj strany, nikoliv o dar. Přestože jde o provozní výdaj, zahrne se ve výroční finanční zprávě do kolonky výdaje na volby. Na volební účet koalice mohou prostředky zasílat pouze jednotlivé strany koalice, nikoliv sponzoři. Současně ale musí koalice vykázat jak před volbami, tak ve zprávě o financování kampaně všechny podporovatele kampaně – to znamená, že pokud strana koalice poukáže na volební účet prostředky, které sama získala jako dary, musí zákonem požadované informace o příslušných dárcích poskytnout ke zveřejnění straně, která je v rámci koalice odpovědná za zveřejnění údajů o dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění 3 dny přede dnem voleb, resp. straně, která za koalici vypracovává zprávu o financování volební kampaně.

Upozorňujeme, že dle volebního zákona jsou za případný přestupek v souvislosti s transparentností a financováním kampaně zodpovědné všechny politické strany a politická hnutí zastoupené v koalici (§ 16h odst. 2 volebního zákona). Případný přestupek bude tedy úřad řešit se všemi subjekty koalice. Je na dohodě stran a hnutí tvořících koalici, jakým způsobem upraví a vypořádají vztahy mezi sebou a stanoví v rámci koalice zodpovědnost za plnění zákonných povinností.

49. Jak do výdajů kampaně započítat dlouhodobý majetek?
Stanovisko určeno pro

Strany a hnutí v kampaních často používají majetek (typicky mobiliář, party stany, automobily atp.), který nebyl pořízen pro konkrétní volební kampaň, ale jako dlouhodobý majetek k využití i pro běžnou činnost. Protože se však zakoupený majetek v kampani uplatní, je třeba jej částečně do volebních výdajů započítat. Pro stanovení hodnoty, která bude do nákladů kampaně započítána, doporučuje Úřad využít institutu daňového nebo účetního odpisu majetku. Strana nebo hnutí si po zařazení dané věci do majetku zvolí typ odpisu (daňový nebo účetní) a délku odpisování. Z ročního odpisu pro rok, ve kterém probíhá kampaň a pořízený majetek se v ní uplatní, započte strana či hnutí do výdajů kampaně část tohoto majetku danou poměrem počtu dnů délky kampaně ku počtu dnů kalendářního roku. Postupuje se tedy podle následujícího vzorce: