Odpovědi na dotazy - volba prezidenta 2023

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování volební kampaně pro volbu prezidenta 2023

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “volební zákon”, rozumí se jím, není-li uvedeno jinak, zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.

  1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat?
  2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?
  3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?
  4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením voleb) při sbírání podpisů na petiční archy?
  5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
  6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
  7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
  8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
  9. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň? 
  10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
  11. Co se rozumí transparentním volebním účtem?
  12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?
  13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?
  14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
  15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbách na prezidenta, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
  16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na adresu internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?
  17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?
  18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?
  19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
  20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
  21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
  22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
  23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
  24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách a sociálních sítích?
  25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
  26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
  27. Musí se ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které se vrátí poskytovateli?
  28. Podle volebního zákona mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?
  29. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta?
  30. Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?
  31. Do kdy musí kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?
  32. Jak přesně má vypadat „hospodaření“ na volebním účtu?
  33. Mohou kandidáti, kteří nepostoupili do druhého kola volby prezidenta, vést nadále kampaň?
  34. K jakému datu se má ve zprávě o financování volební kampaně uvést stav peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidát v souvislosti s kampaní zavázal?
  35. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně?
  36. Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?
  37. Kandidát chtěl kandidovat a zřídil volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně?
  38. Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?
  39.  Co má obsahovat web s informacemi o financování volební kampaně?
  40. Jaké náležitosti musí splňovat internetová stránka s informacemi o financování kampaně?

1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat? 

Aktuální znění zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta“) zavádí pro všechny, kteří chtějí ve volební kampani podpořit kandidáta bez jeho vědomí (nebo naopak agitovat v jejich neprospěch), povinnost registrovat se jako tak zvaná třetí osoba u našeho úřadu.

Registrační formulář včetně instrukcí pro jeho odeslání najdete na webu úřadu. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat mimo jiné evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název právnické osoby. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako text na transparentu.

Poté, co je třetí osoba zaregistrována, má povinnost si v bance zřídit veřejně přístupný (transparentní) volební účet. A to i v případě, že nehodlá v kampani agitovat za peníze, ale chce například jen vyvěsit volební reklamu na vlastní nemovitost – zákon tuto povinnost ukládá všem registrovaným třetím osobám (§ 38a, odst. 6). Poté, co je volební účet registrované třetí osoby zřízen, je třeba, aby registrovaná třetí osoba prostřednictvím formuláře, který je k dispozici na web úřadu, oznámila

a) zřízení volebního účtu,

b) adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný,

c) adresu internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně.

Financování volební kampaně zahrnuje „veškeré výdaje registrované třetí osoby vynaložené na volební kampaň“. Nemusí přitom jít jen o peněžní výdaje. Započítávají se i „jiná plnění ocenitelná v penězích“ Limit výdajů (peněžitých i nepeněžitých) kampaně třetích osob je stanoven na 1 milion Kč (v případě dvou kol voleb). V případě bezúplatných plnění (typicky vyvěšení prostředku kampaně na vlastní nemovitost) si registrovaná třetí osoba musí hodnotu volební kampaně ocenit a na internetové stránce s informacemi o financování kampaně tuto hodnotu jako bezúplatné plnění uvést. Peněžní výdaje musí být hrazeny výhradně z volebního účtu. Peníze si lze vložit výhradně převodem z jiného bankovního účtu.

O použití prostředků na volební kampaň (peněžních i bezúplatných), si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci (§ 38a odst. 10 zákona o volbě prezidenta). Její podobu zákon neupřesňuje. Je však nutné, aby tato evidence rozlišila (a) výdaje na předvolební průzkumy, (b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, (c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, (d) jiné výdaje. Tento přehled má registrovaná třetí osoba povinnost do 10 dní po skončení volební kampaně (tzn. po oficiálním vyhlášení výsledků volby), zveřejnit na internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně. Zveřejněn zde musí být nejméně 3 měsíce. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musí po dobu alespoň 5 let uchovat a na výzvu úřadu ji poskytnout.

Kdy povinnost registrace třetí osoby vzniká? V roce 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, kterým povinnost třetích osob registrovat se omezil na dobu po registraci kandidátních listin (v případě volby prezidenta republiky je to 49. den přede dnem volby, kdy jsou rozhodnutí o registraci vyvěšena na úřední desce Ministerstva vnitra), kdy je již nepochybné, jací kandidáti se volby účastní. Před registrací kandidátních listin, ačkoliv již byla vyhlášena volba a začala tak volební kampaň ve smyslu zákona, nemají třetí osoby povinnost předjímat, kdo bude ve volbě kandidovat a registrovat se, jakkoliv může být ve veřejném prostoru zájem o účast ve volbě prezidenta patrný. Proto bude úřad posuzovat povinnost registrace třetí osoby v návaznosti na termín registrace kandidátní listiny kandidáta, v jehož prospěch nebo neprospěch daná třetí osoba hodlá zasahovat do volební kampaně.

Upozorňujeme, že subjekt, který vstoupí svým oznámením do volební kampaně bez souhlasu kandidujícího subjektu v období od vyhlášení voleb do dne vyhlášení registrace kandidujících subjektů, musí zajistit, aby jeho sdělení či prezentace byla označena v souladu se zákonem č. 40/1995 Sb. (zákon o regulaci reklamy).

2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?

V tomto případě není třeba se u našeho úřadu registrovat. Povinnost registrovat se jako třetí osoba za účelem vedení volební kampaně platí jen pro ty fyzické či právnické osoby, které hodlají kampaň vést bez vědomí kandidáta (§ 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky). S vámi vedenou kampaní tedy musí daný kandidát prokazatelně souhlasit. Nadto je třeba, abyste s daným kandidátem rozsah kampaně přesně dohodl(a), protože tomu v důsledku vámi vedené kampaně vzniká povinnost započíst hodnotu vaší kampaně do celkového limitu nákladů na kampaň. § 37 odst. 2 zákona o volbě prezidenta uvádí, že bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Platí tedy, že i pokud reálně žádné peněžní prostředky na vaši kampaň nebudete vynakládat (například vyvěsíte transparent na vaši nemovitost), může se jednat o bezúplatné plnění, jehož hodnota se do limitu nákladů na kampaň také počítá a kandidát jej musí vykázat ve své zprávě o financování kampaně. Prostředky volební kampaně, které použijete (transparenty, plakáty a podobně), musejí být označeny informací o jejich zadavateli a zpracovateli. (více stanovisko č. 6).

3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?

V případě, že hodláte vést negativní kampaň „na vlastní pěst“, tedy bez vědomí některého kandidáta, platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí některého z kandidátů bez jeho vědomí podpořit. Pokyny pro tento případ naleznete ve stanovisku č. 1. Pokud povedete negativní kampaň s vědomím kandidáta (tedy v neprospěch jeho volebního soupeře), platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí kandidáta podpořit s jeho vědomím (viz stanovisko č.2).

4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením volby) při sbírání podpisů na petiční archy?

Ustanovení § 24 zákona o volbě prezidenta uvádí, kdy nejpozději má být zřízen a k čemu má sloužit. Ustanovení § 35 uvádí, či specifikuje volební kampaň, pro kterou je nutné mít zřízen volební účet. Pro transparentnost Vašich příjmů a výdajů do doby, než zahájíte vlastní přípravu a následnou realizaci volební kampaně, by bylo vhodné si založit transparentní účet, tak jak to dělají někteří uchazeči, známí již před oficiálním startem kampaně. Tím odlišíte náklady na volební kampaň, které jsou ze zákona ohraničeny limity výdajů, a výdaje, spojené se sbíráním podpisů nebo jinou činností spojenou s propagací kandidáta před dnem vyhlášení volby. Obecně platí, že majetek a služby nakupované před samotným zahájením kampaně, ale určené pro využití v této kampani, je vhodné hradit pomocí transparentního volebního účtu, protože jde o náklady kampaně (ať už tak učiníte, či nikoliv, musíte takový majetek a služby účetně zahrnout do nákladů kampaně). Tento účet můžete také našemu úřadu nejpozději do pěti dnů ode dne vyhlášení voleb oznámit jako účet volební. Nejpozději dnem vyhlášení voleb je nicméně možné z tohoto účtu hradit pouze náklady kampaně a nic dalšího. Proto se od tohoto data všechny úhrady z volebního účtu (s výjimkou vratek) automaticky započítávají do limitu kampaně. Volební účet musí být nejpozději do pěti dnů ode dne vyhlášení voleb zřízen. Po dobu trvání účtu musí být zveřejněn na internetových stránkách kandidáta s možností dálkového přístupu na něj. Zřízení volebního účtu a odkazu na adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný, je třeba bezodkladně oznámit úřadu.

5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?

Zákon o volbě prezidenta republiky označuje v §35 odst. 1 za volební kampaň “jakoukoliv propagaci kandidáta na funkci prezidenta republiky (…), zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch (…), za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidáta (…)”. Psaní příspěvků na sociálních sítích, pokud půjde o Váš osobní (soukromý, nekomerční) profil, nebudete za zveřejňování příspěvků pobírat odměnu a pokud nebudete své příspěvky propagovat pomocí reklamních instrumentů sociálních sítí, není činnost, za kterou se obvykle poskytuje úplata, proto se nejedná o volební kampaň ve smyslu zákona. Registrace Vás jako třetí osoby u našeho úřadu tak není nutná. Obdobně se přistupuje k publikování příspěvků na diskusních fórech.

6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?

Zákon o volbě prezidenta považuje za zadavatele toho, kdo si daný prostředek volební kampaně objednal, typicky tedy kandidát nebo registrovaná třetí osoba. Zpracovatel je pak ten, u koho zadavatel prostředek volební kampaně objednal a kdo kampaň vytvořil a její náklady zadavateli vyfakturoval – typicky PR a reklamní agentura či společnost zajišťující volební poradenství a realizaci kampaně. Zpracovatelem je tedy autor podoby daného prostředku kampaně (billboardu, webu, plakátu, spotu, letáku a podobně). Za zpracovatele se nepovažuje vlastník nástroje, kterým je prostředek kampaně šířen – zpracovatelem tedy není tiskárna, majitel billboardu či ten, kdo billboard vylepil, a podobně. Z prostředku kampaně musí být zřejmé, kdo je jeho zadavatelem a kdo zpracovatelem. Nestačí tedy uvést jen například kandidát. Je nutné uvést: „Zadavatel: (kandidát jméno a příjmení), zpracovatel: (společnost XY)“. Informací o zadavateli a zpracovateli musí být označeny všechny prostředky kampaně, tedy nejen velkoplošná zařízení, ale také komunikační média (s výjimkou drobných předmětů, u nichž je možnost implementace tohoto pravidla pochybná – příklady takových předmětů viz stanovisko č. 18. Vysvětlení pojmu komunikační médium viz stanovisko č. 13. K označování příspěvků na sociálních sítích viz stanovisko č. 24.

7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?

Dotaz: Kandidát se rozhodl rozdat jistou finanční částku příjemcům dle vlastního výběru. Část peněz rozdal před oficiálním zahájením kampaně, zbylou část převedl po zahájení kampaně na nadaci, která hodlá tyto prostředky dále rozdávat i v průběhu kampaně. Lze takto postupovat, aniž by se touto cestou rozdané příspěvky započítaly do limitu nákladů na volební kampaň?

Odpověď: Soukromé finanční prostředky, které kandidát rozdal před oficiálním vyhlášením kampaně, nejsou předmětem dohledové činnosti našeho úřadu. Avšak činnost nadace v době volební kampaně, která by odpovídala § 35 (zejména odst. 1 a odst. 5) zákona o volbě prezidenta republiky může být předmětem dohledové činnosti úřadu.

8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?

Dotaz: Kandidát na funkci prezidenta republiky hodlá uspořádat dětský den. Akce nemá charakter politické propagace, kandidát zde nebude vystupovat či agitovat. Je přesto třeba tuto akci, která časově spadá do doby volební kampaně, považovat za volební propagaci?

Odpověď: Jakoukoliv akci, kterou uskuteční kandidát v době volební kampaně a bude sloužit k propagaci, je nutné chápat v souladu s ust. § 35 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky jako volební kampaň. Pouze v případě, že v souvislosti s pořádáním akce skutečně žádná propagace neproběhne, nebude akce vnímána jako volební kampaň a nebude podléhat tomuto zákonu. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by například na propagačním letáku bylo uvedeno logo kandidáta je to propagace v době předvolební kampaně.

K této problematice viz též stanovisko č. 26.

9. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň?

Využití zprostředkovatelských služeb platebních bran a crowd-fundingových platforem je možné, pokud budou splněny následující podmínky pro transparentní financování volebních kampaní.

1. Kandidátovi v prezidentských volbách budou takto získané prostředky zaslány na volební účet.

2.
Varianta A: Na uvedené účty budou převedeny všechny shromážděné dary v plné výši, nesmí z nich tedy být odečtena provize zprostředkovateli. Prostředky shromážděné pomocí crowd-fundingu lze převést najednou v jednom platebním příkaze, dary přes platební bránu je třeba převést samostatně, po jednom. V obou případech je třeba uvést odpovídající účel transakce. Provizi zprostředkovateli uhradí prezidentský kandidát samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň.

Varianta B: Na uvedené účty bude převedena částka po odečtení provize provozovatele za shromáždění prostředků. V tom případě se na věc nahlíží tak, že příspěvek dárce se rozdělil zčásti na peněžitý dar a zčásti na bezúplatné plnění. Suma, která byla po odečtení provize poukázána kandidátovi, představuje peněžitý dar, částka odečtená jako provize představuje bezúplatné plnění poskytnuté či kandidátovi jako úhrada nákladů spojená s využitím platební brány nebo crowd-fundingové platformy. Prostředky shromážděné pomocí crowd-fundingu lze převést najednou v jednom platebním příkaze, dary přes platební bránu je třeba převést samostatně, po jednom. V obou případech je třeba uvést odpovídající účel transakce. Při využití této varianty musí kandidát být schopni rozlišit poměr peněžitého daru a bezúplatného plnění u každého jednotlivého dárce.

3. Provizi zprostředkovateli uhradí prezidentský kandidát samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň.

4. Všechny dary musí kandidát evidovat s údaji podle příslušného zákona, tedy u fyzických osob s uvedením jména, příjmení, data narození a obce trvalého pobytu, u právnických osob s uvedením názvu, IČO (bylo-li přiděleno) a sídla.

10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?

Touto otázkou se náš úřad nezabývá, neboť spadá do kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

11. Co se rozumí transparentním volebním účtem?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran a institutů, stanovisko č. 4 – odkaz zde.

12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?

Volební zákon operuje v § 35 a následných ustanoveních s pojmy “kandidát”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena rozhodnutím předsedy Senátu uveřejněném ve Sbírce zákonů. Podle § 21 zákona o volbě prezidenta se však kandidátní listiny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb Ministerstvu vnitra. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?

Při odpovědi na otázku, od kdy je třeba na (potenciálního) uchazeče o zvolení nahlížet jako na kandidáta ve smyslu pravidel volební kampaně, je třeba rozlišovat mezi uchazečem samým a mezi další, „třetí“ osobou. Zatímco kandidát sám určuje své jednání a vědomě koncipuje kampaň, třetí osoba nemusí být v nahlížení na ně vázána tím, že se prezentují jako uchazeči o zvolení, až dokud vůli kandidovat neprojeví podáním kandidátní listiny a dokud ji příslušný orgán neregistruje a rozhodnutí o registraci nezveřejní na úřední desce. Jinými slovy: zatímco kandidát je pravidly kampaně vázán už od vyhlášení voleb, dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona (tedy registrovat se a splnit další související povinnosti registrovaných tzv. třetích osob, v případě, že chtějí bez vědomí kandidujících subjektů agitovat) až po zveřejnění registrace kandidátních listin.

1) Pokud jde o kandidáty platí, že o nich lze jako o kandidátech hovořit již před registrací kandidátních listin. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení volby. Jde tedy o start kampaně pro všechny kandidáty zároveň. Jiný výklad by mohl znamenat výrazné zkrácení doby regulované volební kampaně a netransparentní využívání finančních prostředků za účelem volební propagace.

Regulace kampaně se tedy na kandidáty vztahuje již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v § 24 zákona o volbě prezidenta, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení volby vznikají kandidátovi povinnosti – například zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny (přesto § 24 zákona o volbě prezidenta hovoří o kandidátovi).

Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Vstup do kampaně probíhá už faktickým jednáním v době po vyhlášení voleb – tj. vstupem do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, a to mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí).

2) Třetí osoby nejsou povinny předjímat úmysly jednotlivých potenciálních kandidátů, i kdyby se jevilo jako nepochybné, že se voleb hodlají účastnit. Třetím osobám, které hodlají agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co Ministerstvo vnitra pravomocně rozhodne o registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce, tj. 49. den přede dnem volby.

13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?

Sousloví „komunikační médium“ je třeba vykládat široce; ostatně i předmětný výraz je sám o sobě velmi obecně formulován: médiem se v běžném jazyce rozumí jakýkoliv zprostředkující článek, adjektivum komunikační znamená „sloužící ke spojení, resp. dorozumění“. Komunikačním médiem tak je třeba rozumět takřka cokoliv, co zprostředkuje propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a (potenciálním) voličem, ať už jde o tištěný materiál, plakát, transparent, velkoplošné sdělení, audiovizuální materiál či o internetovou stránku. Jakékoliv komunikační médium, které nese sdělení odpovídající definici volební kampaně, je předmětem regulace kampaně. Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidáta nebo volební agitace v jeho prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Specifickou výjimku z tohoto širokého výkladu představují komunikační média obcí, krajů a právnických osob ovládaných obcemi a kraji. K tomu více viz stanovisko č.15. K otázce vylepování plakátů na nemovitostech patřícím obcím, krajům nebo jejich společnostem, na vozech MHD či sloupech veřejného osvětlení obdobně též stanoviska v sekci Volby do Poslanecké sněmovny 2021 – stanovisko č. 11 (odkaz zde) a stanovisko č.29 (odkaz zde).

Účelem zákona o volbě prezidenta v aktuálním znění je regulovat volební komunikaci mezi kandidáty a adresáty kampaně jako celek, a to co se týče všech jejích hmotných (případně elektronických či audiovizuálních) výstupů. Ostatně pokud by zákon vynechal některé typy komunikace, velmi by tím narušil svůj celkový účel: umožnil by jakýsi neregulovaný prostor pro kampaň, který by se stal hojně využívaným právě těmi subjekty, které by měly v úmyslu se pravidlům zákona vyhnout. Krom toho by se výklad zákona mimořádně ztížil tím, že by bylo nejprve třeba složitě definovat, která kampaň (tj. jakými prostředky vedená) je regulovaná a která nikoliv.

Pro úplnost je třeba upozornit na to, že výraz „komunikační médium“ je mimo kontext volební kampaně užit také v § 1 odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Pojem „komunikační médium“ použitý v zákoně o volbě prezidenta je však autonomním pojmem užívaným v tomto předpise, který je třeba vykládat optikou tohoto zákona a podle jeho smyslu a účelu. Zákon o volbě prezidenta ostatně ani nijak na zákon o regulaci reklamy neodkazuje a nečiní tak ani důvodová zpráva. Zákon o regulaci reklamy proto není v tomto ohledu relevantní a jeho definice „komunikačního média“ se pro účely volební kampaně neužije.

14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?

Nikoliv, nejde o povinnost toho, kdo pro volební kampaň poskytuje své reklamní plochy nebo zajišťuje distribuci letáků. Přesto doporučujeme osobám, které poskytují reklamní plochy k umístění volební kampaně, distribuují letáky a podobně, aby zadavatele, případně zpracovatele, o jejich zákonné povinnosti informovaly. Zákon o volbě prezidenta v § 35 odst. 5 stanovuje povinnost označit propagaci nebo volební agitaci šířenou prostřednictvím komunikačních médií informací o jejich zadavateli a zpracovateli (stanovisko úřadu k pojmu zadavatel a zpracovatel viz stanovisko č.6, stanovisko k sousloví komunikační médium viz stanovisko č.13). Kandidát je povinen označit jimi využité prostředky volební kampaně svým jménem a příjmením. Registrované třetí osoby musí prostředky kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným úřadem. V § 62 a § 63 pak definuje přestupky fyzických osob, právnických a podnikajících fyzických osob spojené s nesplněním těchto povinností. Jakkoliv fyzické osoby a „právnické a podnikající fyzické osoby nejsou v těchto dvou paragrafech blíže specifikovány, v § 35 odst. 5 se hovoří výslovně pouze o kandidátech a o registrovaných třetích osobách, ovšem pouze ve vztahu k označení prostředků volební kampaně jménem a příjmením (kandidáti) resp. názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným Úřadem (registrované třetí osoby). Povinnost označit propagaci nebo volební agitaci ve prospěch kandidáta, šířené prostřednictvím komunikačních médií či velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kteréhokoli kandidáta na funkci prezidenta republiky informací o zadavateli a zpracovateli se vztahuje na všechny osoby, které se tímto způsobem účastní volební kampaně (včetně podporovatelů kandidátů vedoucích volební kampaň s jejich vědomím).

15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbě prezidenta republiky, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?

Zákon o volbě prezidenta v § 35 odst. 6 zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Volební kampaní se přitom dle odst. 1 téhož paragrafu rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta republiky, tedy včetně placené inzerce a PR textů. Je přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti, tedy zejména členů zastupitelstev, rad a starostů, primátorů či hejtmanů, a to i v situaci, kdy tito představitelé samospráv současně jsou sami kandidáty na funkci prezidenta republiky. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga kandidáta u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidáta, čímž by byl naplněn význam pojmu volební kampaň.

16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na adresu internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?

V případě transparentního volebního účtu jde o jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu. Nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku kandidáta, na které je odkaz na volební účet uveden (byť současně odkaz na tento účet na internetové stránce kandidáta musí být zveřejněn).

V případě odkazu na adresu internetových stránek, kde budou zveřejněny informace o financování volební kampaně jde pak o odkaz, který uživatele přesměruje na konkrétní úroveň internetové stránky kandidáta, která obsahuje průběžně doplňované informace o všech darech a nepeněžních plněních ocenitelných v penězích, které byly uplatněny ve volební kampani kandidáta. Údaje o těchto plněních se dle zákona evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. Opět, nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či stránku kandidáta, kde je např. pouze uveden odkaz na volební účet, ale o stránku, která bez dalšího hledání uživateli poskytuje dané konkrétní informace.

Na svých stránkách o financování volební kampaně kandidát v termínu do 90 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o financování volební kampaně. Více o webu s informacemi o financování volební kampaně najdete ve stanovisku č.39 a stanovisku č.40.

17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?

Ne, obecní rozhlasy nemohou být pro tento účel používány. Zákon o volbě prezidenta v § 35 odst. 6 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce (nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí). V souvislosti s tímto ustanovením se komunikačním médiem, jak vyplývá mj. i z důvodové zprávy k zákonu, míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje a podobně). Volební reklama může být umístěna pouze na velkoplošných zařízeních kraje či obce. Obecní rozhlas je však komunikačním médiem ve smyslu sdělovacího prostředku, nikoliv velkoplošným zařízením. Proto nemůže být k volebním sdělením, byť jen v podobě komerčního oznámení o konání mítinku, používán.

18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?

Ne, není. Jedná se o podobnou situaci, jakou jsme řešili ve stanovisku č.5. Prezentace drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně) nejsou formami sdělení, za které se obvykle poskytuje úplata. Není tedy třeba ani registrace jako třetí osoby, ani dohody s příslušným kandidátem kvůli započtení hodnoty této prezentace do limitu nákladů. Totéž platí o jednotlivé nálepce na vlastním automobilu sympatizanta (či v případě negativní kampaně naopak odpůrce kandidáta), za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr budeme jako úřad považovat plochu odpovídající formátu A4 (cca 620 cm2). Pro úplnost dodáváme, že zcela odlišnou situací je komerční nošení propagačních převleků (kostýmů) na veřejných prostranstvích (obvykle spojené například s rozdáváním letáků) či vícenásobný polep vozidla materiály, které by samy o sobě byly drobné, ale jejich celková plocha by významně přesáhla formát A4. V těchto případech by nepochybně již šlo o kampaň, jejíž hodnotu by bylo nutné do limitu nákladů započítat.

19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?

Pokud plnění (typicky v rámci smluvního vztahu se zpracovatelem kampaně) proběhlo v době po oficiálním startu kampaně (tedy po vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů), musí se započítat do nákladů kampaně bez ohledu na to, že se předmět tohoto plnění v kampani nijak nevyužije. Ostatně od vyhlášení voleb musí být všechny náklady kampaně bez výjimky hrazeny z volebního účtu. Plnění, která proběhla před oficiálním startem kampaně a kandidát se rozhodne je v kampani nijak nepoužít, není třeba do limitu nákladů počítat.

20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?

Volební zákon v § 35, § 36 a § 37 říká, že volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta, za kterou se obvykle platí. Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň ocenitelné v penězích a k úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. Využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě a podobně, které slouží k propagaci daného kandidáta, lze považovat za integrální součást volební kampaně. Využívání služeb externích poradců však není vždy tímtéž jako využití stálých zaměstnanců či osob v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i nevolební agendu, v průběhu volební kampaně. V případě, že jde o služby, které kandidát pořizuje externě (na zakázku od firem, podnikajících fyzických osob či formou dohody o provedení práce, smlouvy o dílo atp.), s výjimkou stálé pozice tiskového mluvčího, jsou tyto služby nákladem kampaně jako každá jiná nakoupená služba či zboží. Nehraje přitom roli, zda kandidát tuto zakázku zadal před zahájením kampaně, po zahájení kampaně či zda jde dokonce o trvalou spolupráci. Kandidát takovému zpracovateli zadává (byť periodicky) zakázku na činnosti spojené s jeho propagací a zpracovatel kandidátovi za tyto konkrétní služby vystavuje faktury (případně inkasuje odměnu ze smluvního vztahu). Tyto výdaje musí kandidát zaúčtovat na vrub nákladů kampaně a hradit je z volebního účtu. V případě souběhu více kampaní (například sněmovní a prezidentské) musí být služby zhotovitele fakturovány a evidovány odděleně pro každou z běžících kampaní, tak aby nedocházelo ke zkreslení nákladů na některou kampaň. V případě, že kandidát trvale zaměstnává pracovníka, jehož pracovní náplní je výhradně zajišťování politického marketingu, působení na sociálních sítích a podobně, nahlíží se na mzdové náklady tohoto zaměstnance stejně jako u externího nákupu služeb, tzn. v době volební kampaně jsou výdaje spojené s tímto zaměstnancem nákladem kampaně. Pokud jsou k práci na kampani využiti stálí zaměstnanci kandidáta či osoby v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i jinou agendu než propagaci kandidáta (spadají sem typicky i tiskoví mluvčí), považujeme za náklad kampaně situaci, kdy tomuto zaměstnanci budou za práci na kampani nad rámec obvyklé pracovní náplně vypláceny odměny, nebo dojde z důvodu vyššího pracovního nasazení ke zvýšení pracovního úvazku spojeného se zvýšením mzdy. Rozdíl oproti běžné mzdě takového zaměstnance je považován za náklad kampaně a měl by být zaúčtován obdobně, jako jsme uvedli výše. V případě, že zaměstnanec kandidáta se na kampani podílí nad rámec svých běžných pracovních povinností bez nároku na odměnu, nahlíží se na něj jako na dobrovolníka (stanovisko k využití dobrovolníků viz stanovisko č.21).

21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?

Dobrovolníci se na kampaních kandidátů podílejí bez nároku na odměnu, avšak svojí prací mohou kandidátovi poskytnout bezúplatné plnění. Zohlednění v nákladech kampaně je tedy odvislé od „ceny obvyklé“ takové práce. Ta závisí na tom, v jakém vztahu je dobrovolník ke kandidátovi, kterému s kampaní pomáhá. Rodinné příslušníky považujeme za dobrovolníky, kteří se na kampani podílejí v principu zdarma, cena obvyklá je tedy u těchto dobrovolníků nulová a kandidát získává bezúplatné plnění s nulovou hodnotou (je třeba jej takto uvést ve zprávě o financování kampaně). Ostatní dobrovolníci jsou považováni za svého druhu brigádníky a byť za svoji práci nedostanou odměnu, kandidáti mají jejich práci evidovat jako bezúplatné plnění s nenulovou hodnotou (vykáže se obvyklá cena dané práce).

22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbě zrušit a pro další volbu založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?

Zákon o volbě prezidenta neukládá kandidátům povinnost volební účet zrušit. V § 24 odst. 7 pouze stanovuje podmínky, po jejichž splnění je zrušení účtu možné. Kandidáti si tedy mohou účet ponechat. Není však možné tento účet opakovaně použít v dalších volbách. § 24 odst. 1 zákona o volbě prezidenta totiž stanovuje každému kandidátovi povinnost si do 5 dnů od vyhlášení volby účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nová volba, nový účet“.

23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?

Ne, neplatí. Dobrovolnickou prací se rozumí lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně. V případě, že kandidát či jeho rodinní příslušníci poskytnou například svoji nemovitost k umístění volební reklamy, řídí se stejnými pravidly jako ostatní sympatizanti kandidáta – k tomu viz stanovisko č.2.

24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny na internetových stránkách a sociálních sítích? 

Internetové stránky

Internetové stránky kandidáta jsou jednou z forem jeho propagace, za kterou se platí, nebo obvykle platí (programování stránek, tvorba grafiky, umístění profesionálně vytvořeného loga, platba za doménu atd.). Stránky zřizované v přímé souvislosti s volební kampaní se tedy automaticky stávají prostředky volební kampaně. Pokud v souvislosti s kampaní dochází též k navýšení běžných výdajů na webovou prezentaci kandidáta, který svoje stránky provozuje dlouhodobě i mimo dobu volební kampaně (nová volební grafika, tvorba nových podstránek souvisejících s kampaní, umísťování volebních materiálů atp.), stává se toto navýšení volebním výdajem (viz též stanovisko č.20. Proto je nutné tyto náklady nejen vykázat jako výdaje na volební kampaň, ale rovněž je třeba webové stránky v průběhu volební kampaně  označit podle zákona informací o zadavateli a zpracovateli. Protože je pro webové stránky typické, že jejich prohlížení běžnými uživateli začíná na základním rozcestníku – úvodní stránce (typicky www.jmenokandidata.cz), postačí označení právě tohoto úvodního zobrazení a není už nutné označovat stránky v nižších úrovních.

Sociální sítě

Textové příspěvky („posty“) na sociálních sítích není třeba doplňovat informací o zadavateli a zpracovateli (výklad pojmů viz stanovisko č.6), audiovizuální prvky (fotografie, videa, případně audionahrávky) informaci o zadavateli a zpracovateli obsahovat mají.

Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo jej spravuje (v tomto případě kandidáta, či registrované třetí osoby) také možnost sdílení publikovaného obsahu („postů“) dalšími uživateli. Každý „post“ převzatý jiným uživatelem sítě (tedy viditelný na jeho profilu, time line, zdi a podobně) však obsahuje informaci o tom, odkud byl převzat. Je tedy možné se proklikem dostat na profil daného kandidáta či registrované třetí osoby atp. U textových sdělení tedy není třeba, aby ke každému postu byla připojena informace o zadavateli a zpracovateli – je však nutné její uvedení na hlavní stránce profilu daného subjektu provozujícího kampaň. Poněkud jiná situace je však u obrázků, fotografií, videí a audio nahrávek – ty lze vkládat do jiných internetových stránek či stáhnout a dál šířit jinými způsoby. Proto by všechny grafické a audiovizuální prostředky volební kampaně měly mít v sobě zakomponovánu informaci o zadavateli a zpracovateli (povinným údajem je také jméno a příjmení kandidáta, respektive identifikace třetí osoby jménem a příjmením nebo názvem a registračním číslem přiděleným úřadem).

V případě videí se musejí povinné informace uvést formou titulku nejlépe na začátku nebo na konci videa. V případě audio nahrávek musí být tyto informace sděleny ústně. Jedná-li se o živý přenos (streamování), do kterého není možné vkládat titulky, uvede se informace o zadavateli a zpracovateli na stránce či platformě, na níž je přenos přístupný (například v popisu události). Titulek se zpětně doplní až do záznamu, pokud je možné jeho spuštění či stažení mimo stránku či platformu, kde byl živý přenos vysílán a kde je informace uvedena.

(Jsme si vědomi toho, že i textové příspěvky lze zkopírovat a publikovat mimo prostředí sociálních sítí, v tomto případě by však uvádění zadavatele a zpracovatele bylo poněkud nadbytečné, neboť není v možnostech kandidujících subjektů či kohokoliv jiného ovlivnit, aby takový šiřitel spolu s textem zkopíroval i zákonem požadovanou informaci).

25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?

Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce (a mezi nimi nejvýrazněji ústavní činitelé) se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je činitel současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce sladit s pravidly kampaně, která stanovují volební zákony a rozhodnutí soudů.
Po novelizaci legislativy v roce 2016 obsahují všechny české volební zákony (s výjimkou komunálních voleb) časové i obsahové vymezení volební kampaně. V době od vyhlášení voleb do jejich ukončení se jakákoliv propagace kandidáta nebo volební agitace v jeho prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň.

Český právní řád používá různé termíny pro označení představitelů veřejné moci. V následujícím textu používáme označení „veřejný činitel“. Rozumíme jím jak ústavní činitele (uvedené v Ústavě ČR), tak všechny ostatní veřejné funkcionáře vymezené v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění.

Je zřejmé, že veřejní činitelé, kteří kandidují ve volbách, se při výkonu svých funkcí zčásti ocitají v režimu volební kampaně. Proto může být v některých případech nutné pozměnit charakter veřejného vystupování. Je také třeba dbát na to, aby se náklady na tu část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, promítla v evidenci nákladů kampaně.

Máme-li posoudit charakter veřejného vystupování, je třeba nejprve vymezit, co se jím rozumí. Zastáváme stanovisko, že veřejné vystupování je prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele, které zastupuje před občany, kteří nereprezentují orgány veřejné moci nebo instituce zřizované orgány veřejné moci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou oficiální projevy před veřejností, pronášené z titulu držitele veřejné funkce (typicky u příležitosti významných událostí, výročí, státních svátků a podobně).

Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandující veřejní činitelé dbát na to, aby v kampani nevystupovali z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměli při tomto vystupování svou funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně.

Pokud jde o náklady na realizaci takto definovaných veřejných vystoupení, je třeba, aby byly hrazeny z jiných než veřejných rozpočtů (viz citovaný nález Ústavního soudu). V případě, že náklady nehradí kandidát či kandidující subjekt ze svého volebního účtu, je třeba zaevidovat je v souladu se zákonem o volbě prezidenta jako bezúplatné plnění. K této problematice viz též stanovisko č.2.

26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?

Tuto problematiku jsme v jiném ohledu rozebrali ve stanovisku č.8. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. S tématem souvisí také stanovisko č.25.

Rozhodujícím kritériem pro posouzení udělených záštit je, zda událost či akce, jíž je v době volební kampaně záštita udělena, bude sloužit k propagaci kandidáta. V případě, že v souvislosti s událostí, akcí atp. neproběhne žádná propagace, není záštita vnímána jako volební kampaň ve smyslu zákona. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by se například na propagačním zaštiťující osoba prezentovala jako kandidát v nadcházející volbě, šlo by o volební kampaň.

27. Musí se ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které se vrátí poskytovateli?

Metodické stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran a institutů, stanovisko č.13 (odkaz zde).

28. Podle zákona o volbě prezidenta mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?

Zákon o volbě prezidenta skutečně v § 38 odst. 5 ukládá kandidátům povinnost zaslat našemu úřadu mimo jiné veškeré účetnictví týkající se volební kampaně, a to do 90 dní ode dne vyhlášení celkových výsledků volby.

Je tedy třeba, aby kandidáti uplatnili ve svém účetnictví takové postupy a nástroje, aby byli schopni jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. Nástroje, které jsou k tomu v rámci účetnictví k dispozici, jsou například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetního deníku a podobně.

Kromě účetních soupisů, jejichž přehled uvádíme níže, žádáme kandidující subjekty také o dodání reportu reklam ze všech veřejných profilů na Faceboku, které byly v kampani použity. Postup pro vytvoření reportu naleznete zde. Report reklam na Facebooku zašlete úřadu spolu s volebním účetnictvím. Report reklam na Facebooku zašlete úřadu spolu s volebním účetnictvím.

Úřad očekává, že od kandidátů obdrží zejména

  • Účtovou osnovu účtů, na kterých byly účtovány účetní případy související s výdaji na volební kampaň
  • Účetní deník související s výdaji na volební kampaň vedený chronologicky podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
  • Hlavní knihu související s výdaji na volební kampaň (účty účtových tříd 2, 3, 5, 6, případně dalších…) vedenou systematicky podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
  • soupis veškerých dokladů, které nesou informace o účetních případech souvisejících s výdaji na volební kampaň. Doporučujeme formu tabulky s těmito sloupci:
    • Druh dokladu

Druhem dokladu se rozumí

      • Faktury nebo zálohové faktury přijaté, které byly uhrazené z volebního účtu
      • Doklady vyúčtovávající bezhotovostní platby uskutečněné platební kartou
      • Pokladní doklady
      • Doklady prokazující případné další hotovostní platby výše neuvedené
      • Interní doklady (bezúplatná plnění; vyčíslení rozdílu do ceny obvyklé; částky, které s vědomím kandidátů uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby, v případě, kdy je kandidující subjekt současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů, včetně předkontace, a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně.…)
    • Interní číslo dokladu
    • Částka v Kč vč. DPH
    • Účel
    • Dodavatel (příjemce platby nebo poskytovatel bezúplatného plnění
    • Poznámka

Upozorňujeme, že v případě nesplnění některé z povinností souvisejících se zveřejněním údajů o financování kampaně nebo jejich zasláním úřadu může úřad dle § 62 odst. 4 písm. a) zákona o volbě prezidenta udělit pokutu v rozmezí 10.000,- Kč až 100.000,-Kč.

29. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta?

Zákon o volbě prezidenta nepřímo stanovuje termín, do nějž mohou kandidáti přijímat dary určené k úhradě nákladů kampaně. Ustanovení § 37 odst. 3 totiž kandidátům ukládá povinnost nejpozději 3 dny přede dnem volby, v prvním, respektive i v druhém kole, zveřejnit stanovené údaje o všech osobách, které ve prospěch kandidujícího uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Kandidáti sami si tedy musejí stanovit termín pro přijímání darů na volbu tak, aby stihli včas zveřejnit zákonem požadované údaje o všech dárcích a poskytovatelích. Po tomto termínu již kandidáti nesmí dary určené na volební kampaň přijímat, neboť by dárci a poskytovatelé nemohli figurovat v informaci zveřejněné 3 dny před volbou a mohl by být spáchán přestupek dle § 62 odst. 2 písm. k) zákona o volbě prezidenta. Dary zaslané po tomto termínu na volební účet musejí být buď v zákonem stanoveném termínu převedeny na veřejně prospěšný účel nebo vráceny dárcům.

30. Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?

Ano, smí. Cestovní náklady v takovém případě hradí stát, ale strany je musí započíst do limitu výdajů na kampaň. O přijetí bezúplatného plnění od státu se v tomto případě nejedná. Strany se tedy nedopouštějí správního deliktu tím, že akceptují hrazení cestovních nákladů kandidujících ministrů státem.

Posouzení otázky, zda členové vlády smí v rámci kampaně používat služební vozidla, komplikuje rozpor v právní úpravě. Problematiku upravují duplicitně dvě normy. Je to jednak zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o státním rozpočtu pro rok 1993“ (zákon je i přes poněkud matoucí letopočet v názvu stále platný), a dále zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platu a dalších náležitostech“).

V § 12 Čl. V písm. a) zákona o státním rozpočtu pro rok 1993 je uvedeno, že vedoucí ústředních orgánů (tedy například ministři) „mají právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou.“ Naproti tomu z § 13 odst. 1 a § 6 odst. 1 písm. a) zákona o platu a dalších náležitostech vyplývá, že členové vlády mají právo na „užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici.“

Podle jednoho zákona je tedy členům vlády umožněno používat služební auto v omezeném rozsahu – k výkonu funkce a k umožnění styku s rodinou, kdežto v druhém zákoně je členům vlády užívání služebního auta svěřeno k osobní dispozici, tedy prakticky v neomezeném rozsahu. Pokud taková situace nastane, postupuje se podle dvou právních zásad: přednost dostane norma, která byla přijata později (lex posterior derogat legi priori), a dále má přednost zvláštní (konkrétnější) právní úprava před normou obecnou, nekonkrétní (lex specialis derogat legi generali). Z obou těchto výkladových pravidel vyplývá, že v otázce využívání služebních vozů ke kampani musí být aplikován zákon o platu a dalších náležitostech.

Členové vlády tedy mají svá služební auta k osobní dispozici, a to přímo ze zákona. Totéž platí o prezidentovi republiky (§ 13 odst. 1 a § 16 zákona o platech a dalších náležitostech). Pojem „osobní dispozice“ sice není v právní úpravě blíže rozebrán, ale vycházíme-li ze základního interpretačního východiska – jazykového výkladu, pak je třeba dojít k závěru, že pojem „osobní dispozice“ stanoví možnost nakládat se služebním autem k jakémukoli soukromému účelu a libovolně. Tím se rozumí i použití pro účely volební své kampaně.

Bylo by současně problematické dovozovat, že užívá-li prezident republiky či člen vlády služební auto v souladu s výslovným zákonným oprávněním, může tím způsobit neoprávněné jednání spočívající v poskytnutí bezúplatného plnění politické straně od státu ve smyslu § 18 odst. 1 písm. a) zákona o politických stranách, a to i kdyby služební auto užíval pro účely volební kampaně. Pokud by úřad zastával stanovisko, že možnost užít v kampani vozidlo určené k osobní dispozici je bezúplatným plněním od státu ve prospěch politické strany nebo hnutí, ve svém důsledku by založil odpovědnost dané politické strany nebo politického hnutí za přestupek. Úřad by tak při interpretaci zákonných pojmů vybral ze dvou možných ten, který by zakládal odpovědnost za správněprávní delikt. Z ustálené judikatury především Ústavního soudu však vyplývá, že úřad by neměl volit takový výklad právní normy, který ve svém důsledku povede k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku, když se nabízí více možných výkladů. Tento závěr upevňuje např. nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2007, sp. zn. I ÚS 643/06, ve kterém je konstatováno: „Je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody.“

Odlišnou otázkou však je zahrnutí nákladů na používání služebního vozidla do výdajů na volební kampaň ve smyslu § 37 odst. 1, resp. odst. 2 zákona o volbě prezidenta. Dle těchto ustanovení jsou výdaji na volební kampaň všechna plnění ocenitelná v penězích, mezi která jistě spadá i provozování služebního auta. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak není rozhodné, zda plnění poskytuje kandidát či třetí osoba (např. stát z titulu zákonného oprávnění členů vlády či prezidenta užívat služební auto k osobní dispozici). Proto úřad zastává názor, že výdaji na kampaň jsou i náklady na užívání služebního auta poskytnutého k osobní dispozici, bez ohledu na to, že tyto náklady má dle zákona hradit stát. (Analogicky je výdajem na kampaň též použití soukromého vozidla osobou podílející se na kampani). Opačný výklad by odporoval zásadě rovnosti a svobodné soutěži politických sil (čl. 22 Listiny základních práv a svobod), neboť by osobám se služebním vozem umožnil bezplatnou dopravu na kampaň, zatímco ostatním by se tyto náklady započítávaly.

K této problematice viz též stanovisko č.25.

31. Do kdy musí kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?

Zákon o volbě prezidenta stanoví jako začátek volební kampaně ve smyslu zákona den vyhlášení volby ve Sbírce zákonů. Současně volební legislativa určuje, že do 5 dní od takto definovaného začátku kampaně je kandidát povinen zřídit si volební účet. Kandidát je dále povinen oznámit úřadu zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný. Legislativa explicitně nestanovuje lhůtu pro oznámení volebního účtu, předpokládá se tedy neprodlené oznámení.

V případě, že kandidát nebo s jeho vědomím jiná osoba začali svým jednáním naplňovat znaky volební kampaně ve smyslu zákona až po uplynutí pěti dní od vyhlášení voleb, je dnem zahájení volební kampaně takového kandidáta den, v němž svým jednáním poprvé naplnil znaky volební kampaně. Nejzazším termínem, jehož uplynutím již kandidát z pohledu úřadu zahájil volební kampaň (bez ohledu na to, zda její znaky svým jednáním naplňuje), je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu, tj. Ministerstvu vnitra. Úřad zastává stanovisko, že všichni kandidáti již mají mít nejpozději k tomuto dni zřízený volební účet a tento mají povinnost Úřadu neprodleně oznámit.

32. Jak přesně má vypadat „hospodaření“ na volebním účtu?

Zákon o volbě prezidenta doslova uvádí, že „peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně.“ To jinými slovy znamená, že prostředky shromážděné na volebním účtu jsou z něj převáděny vždy tak, aby bylo zřejmé, v jaké souvislosti s volební kampaní byly využity. Konkrétně úřad předpokládá, že každý převod prostředků z volebního účtu je označen např. číslem příslušné faktury, příp. popisem nakupovaného zboží či služeb, a adresát tohoto převodu je jasně identifikován. V této souvislosti úřad považuje za praxi, která je v rozporu se zákonem, pokud jsou prostředky z volebního účtu přeposílány dalším fyzickým či právnickým osobám, aniž by účelem transakce bylo zajištění konkrétního prostředku kampaně (nelze tedy poukázat z volebního účtu sumu, o jejímž využití bude teprve rozhodovat příjemce takových prostředků).

Úřad upozorňuje, že v rámci kontroly financování kampaně je oprávněn vyžadovat součinnost také od osob, které kontrolovanému subjektu, tj. kandidátovi, dodávaly zboží či služby.

33. Mohou kandidáti, kteří nepostoupili do druhého kola volby prezidenta, vést nadále kampaň?

Dle § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky začíná volební kampaň dnem vyhlášení voleb a končí – pro všechny kandidáty – dnem vyhlášení celkových výsledků volby. Na všechny kandidáty, bez ohledu na to, zda se účastní pouze prvního kola volby, nebo postupují do druhého kola volby, se tedy vztahuje stejný den konce kampaně. Po celou dobu volební kampaně přitom mohou kandidáti v rámci svého finančního limitu (40 milionů Kč pro ty, kteří se účastní pouze prvního kola voleb, a 50 milionů Kč pro ty, kteří se účastní obou kol voleb) vést vlastní volební kampaň. Zákon současně uvádí, že kampaní je sdělení ve prospěch či neprospěch kandidáta, tedy kteréhokoliv kandidáta, nikoliv pouze sebe sama.

Je tedy přípustné, aby kandidát, který nepostoupil do druhého kola volby, vedl kampaň na podporu či v neprospěch některého z dvojice postupujících kandidátů. Musí se však stále jednat o volební kampaň vedenou nepostupujícím kandidátem. To znamená, že kandidát, který nepostoupil do druhého kola volby, ale v kampani pokračuje, je nadále jejím zadavatelem, označuje ji v souladu s § 35 odst. 5 zákona o volbě prezidenta vlastním jménem a příjmením, financuje ji z vlastního volebního účtu a eviduje ji ve svém volebním účetnictví. V případě, že by nepostupující kandidát přenechal k užívání jím pořízené prostředky kampaně (typicky reklamní nosiče, tištěný či elektronický inzertní prostor a podobně) některému z postupujících kandidátů k užívání dle vlastního uvážení postupujícího kandidáta, jednalo by se o poskytnutí daru či bezúplatného plnění postupujícímu kandidátovi ze strany nepostupujícího kandidáta. Postupující kandidát by pak takovýto dar či plnění musel vykázat obdobně jako je tomu u ostatních podporovatelů. Pokud postupující kandidát takováto plnění využije, započítávají se do jeho výdajového limitu.

34. K jakému datu se má ve zprávě o financování volební kampaně uvést stav peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidát v souvislosti s kampaní zavázal?

Všechny kandidující subjekty musí v souladu s volebním zákonem vyhotovit zprávu o financování volební kampaně. Zprávu zveřejňují na svých internetových stránkách a zasílají úřadu, a to do 90 dní od vyhlášení konečných výsledků voleb. Součástí zprávy je dle § 38 odst. 3 volebního zákona též přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát v souvislosti s financováním volební kampaně zavázali, s uvedením plnění, které bylo věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal. Rozhodné datum pro uvedení výše těchto závazků je datum, k němuž byla zpráva o financování kampaně vypracována. 

35. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran a institutů, stanovisko č.6 -> odkaz zde.

36. Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?

Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Volby do Poslanecké sněmovny 2021, stanovisko č.43 -> odkaz zde .

37. Kandidát chtěl kandidovat a zřídil volební účet, nakonec se ale volby neúčastní. Musí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně? 

Zákon o volbě prezidenta rozlišuje mezi začátkem volební kampaně a formálním podáním kandidátní listiny k registraci. Volební kampaň začíná s vyhlášením voleb, k němuž dochází obvykle několik měsíců před hlasováním. Subjekty, které se chtějí kampaně účastnit, mají povinnost si zřídit volební účet a webovou stránku s informacemi o financování kampaně. Tím dávají najevo svůj zájem do kampaně vstoupit a účastnit se jí. Lhůta pro podání kandidátních listin je však až 66 dní před hlasováním. Mezitím se kandidát může z různých důvodů rozhodnout, že k podání kandidátní listiny nakonec nepřistoupí a volby se nezúčastní.

Platí obecné pravidlo, že ke každému zřízenému volebnímu účtu (tedy ke každému vstupu do kampaně) by měl být do 3 dnů před volbami zveřejněn přehled sponzorů a do 90 dnů po volbách vypracována zpráva o financování kampaně. Jestliže má veřejnost prostřednictvím webu našeho úřadu možnost nahlížet do všech volebních účtů, měla by jeho prostřednictvím nalézt také tuto závěrečnou zprávu a na webech kandidátů by měla nalézt údaje o podporovatelích. V případě, že kandidát pouze zřídil volební účet, ale nevyvíjel žádnou činnost, která by odpovídala volební kampani dle zákona, nepřijal žádný finanční dar ani bezúplatné plnění a nehradil z volebního účtu žádné výdaje, je vhodné, aby na svém webu zveřejnil informaci o tom, že žádnou podporu nepřijal, a aby úřadu doručil a na svém webu zveřejnil zprávu o financování kampaně s nulovými položkami. Takový postup doporučujeme. Pokud však kandidát v době kampaně vyvíjel činnost odpovídající kampani, jak ji zákon definuje (bez ohledu na to, zda za ni z volebního účtu platil, nebo šlo o bezúplatné plnění), má povinnost přehled podporovatelů (nebo informaci, že žádní nebyli) zveřejnit a zprávu o financování kampaně vyhotovit, zaslat úřadu a umístit na své stránky stejně jako kandidáti, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována a volby se zúčastnili.

38. Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?

Internetové vyhledavače (Google, Seznam a podobně) nabízejí možnost zaplatit si za to, že určitou stránku zobrazí ve výsledcích hledání mezi prvními. Obliba těchto textových reklam stoupá a mohou být využity i při volební kampani. Nabízejí však poměrně malý prostor (několik desítek znaků) a tak uvedení informace o zadavateli a zpracovateli může významně limitovat sdělení samotné. Úřad proto považuje za přípustné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli v textové reklamě ve vyhledavači uveden nebyl, pokud informaci o tom, kdo tuto textovou reklamu zadal a zpracoval, obsahuje internetová stránka, na kterou inzerovaný odkaz směřuje. V případě, že cílová webová stránka obsahuje informaci o zadavateli a zpracovateli jiného prostředku kampaně (čili jsou uvedeny jiné subjekty, než které zadaly internetovou reklamu), nebo takovou informaci neobsahuje vůbec, je nutné, aby údaj o zadavateli a zpracovateli byl obsažen přímo v textové reklamě zobrazené vyhledavačem, nebo aby byl na stránku doplněn. Bez ohledu na to, jestli je příslušná stránka propagována prostřednictvím vyhledavače nebo ne, musí vždy obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli prvků kampaně, pokud nějaké obsahuje.

39. Co má obsahovat web s informacemi o financování volební kampaně?

Kandidující subjekt nebo registrovaná třetí osoba oznamuje Úřadu konkrétní adresu stránek s informacemi o financování své volební kampaně. Jde o stránku obsahující následující informace:

  1. do 3 dnů před volbami průběžně doplňované informace o všech dárcích, jejichž příspěvky (ať už finanční či nefinanční) byly nebo mají být uplatněny ve volební kampani, nebo informace o tom, že žádné dary ani bezúplatná plnění nebyly pro financování kampaně využity (neboť pokud se stránka o podporovatelích vůbec nezmiňuje, není zřejmé, zda kandidující subjekt opomněl přehled zveřejnit, nebo podporovatele neměl); údaje o těchto plněních se dle zákona evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno (týká se kandidujících subjektů);
  1. zpráva o financování volební kampaně (zveřejňují kandidující subjekty do 90 dnů od vyhlášení celkových výsledků voleb);
  1. evidence prostředků na kampaň (zveřejňují registrované třetí osoby do 10 dnů od vyhlášení celkových výsledků voleb, která musí zahrnovat a) výdaje na předvolební výzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje);
  1. objem, adresáti a účel převodu zbývajících peněžních prostředků z volebního účtu (zveřejňuje nezávislý kandidát do 15 dnů od převodu těchto prostředků).

Stránku s informacemi o financování kampaně doporučujeme využít i pro uvedení odkazu na volební účet pro dané volby.

40. Jaké náležitosti musí splňovat internetová stránka s informacemi o financování kampaně?

Politické strany či hnutí, koalice, nezávislí kandidáti i registrované třetí osoby si pro úhradu volebních nákladů zřizují transparentní volební účty, ten však nemůže poskytnout všechny informace o finanční hodnotě kampaně. V přehledu transakcí jednak obvykle nelze uvést všechny požadované údaje o dárcích a jednak hodnotu volební kampaně netvoří jen peněžní úhrady z volebního účtu, ale také zboží a služby poskytnuté zcela nebo zčásti bezúplatně. Proto zákon ukládá kandidujícím subjektům a registrovaným třetím osobám zřídit vedle volebního účtu také internetovou stránku, kde budou zobrazovány všechny informace o financování kampaně (k rozsahu informací viz zejména stanovisko 46). Adresu této stránky jsou kandidující subjekty a registrované třetí osoby povinny oznámit úřadu, který ji zveřejní na svém webu. Občané by tak měli mít možnost se ze stránek úřadu proklikat k informacím o kampani všech účastníků voleb.

Stránka s informacemi o financování kampaně, jejíž adresu oznámí kandidující subjekty a registrované třetí osoby úřadu, musí splňovat následující kritéria.

Stránka musí být přístupná všem uživatelům internetu a ze všech obvyklých internetových prohlížečů, aniž by vyžadovala přihlášení nebo vybízela k registraci.

Informace o kampani musí být hlavním sdělením stránky, nesmí tedy být uvedeny jako dodatečná informace (například v zápatí stránky) a nesmí nad ní převážit jiný obsah.

Upozorňujeme kandidující subjekty, že zejména sociální síť Facebook není z výše uvedených důvodů vhodným prostředím pro uvádění požadovaných informací, protože i veřejná facebooková stránka vybízí návštěvníky, kteří sami nemají na této sociální síti profil, k registraci (nadto nepřetržitě a v krátkých intervalech, což znesnadňuje prohlížení stránky). Pokud navíc kandidující subjekt nebo registrovaná třetí osoba neoznámí úřadu odkaz na konkrétní příspěvek, v němž informace uvedl(a), ale pouze odkaz na facebookový profil jako takový, příspěvek s informacemi o financování volební kampaně se postupně odsouvá na pozdější body „časové osy“ a nemusí být snadno dohledatelný.

Doporučujeme tedy účastníkům kampaně, aby pro publikování informací o financování kampaně využívali buď vlastních domén a hostingu, nebo některé z veřejných služeb, jež obvykle nabízejí možnost publikování stránek zdarma (například sites.google.com, webnode.cz, estranky.cz, cs.wix.com a mnoho dalších).